Narcistická kočka

Freud o „narcistické kočce“, in: Lou Andreas-Salomé: In der Schule bei Freud. Tagebuch eines Jahres ( 1912/1913)

Jednou, když pracoval v přízemí, vlezla k Freudovi oknem kočka. Nestaral se moc o kočky, psy ani zvířata vůbec a kočka v něm zpočátku vzbuzovala smíšené pocity; zvlášť když slezla s gauče, na kterém se předtím uvelebila, a začala v prohlídce prohlídce starověkých předmětů, jež toho času rozmístil na podlaze. Bál se, že kdyby ji odehnal, mohla by bezohledně vletět mezi jeho nejcennější poklady. Když ale předením dala kočka najevo své archeologické uspokojení a svou pružnou grácií nezpůsobila nejmenší poškození, Freudovo srdce roztálo a objednal pro ni mléko. Od té doby kočka trvala na svém právu skočit na gauč, prohlédnout si starožitnosti a dostat svou misku mléka. Freud cítil vzrůstající náklonnost a obdiv; navzdory tomu mu kočka nevěnovala nejmenší pozornost a své šikmé zornice na zeleném pozadí na něj obracela chladně jako na cokoli jiného. Když chtěl od kočky na chvilku víc než její egoisticko-narcistické předení, musel sundat nohy ze své pohodlné pohovky a přilákat její pozornost promyšleným půvabem špičky své boty. Nakonec poté, co tento nerovný vztah trval dlouhou dobu beze změn, našel jednou kočku na gauči, jak v horečce těžce lape po dechu. Přestože byla pečlivě ošetřována teplými obklady a dalšími léky, podlehla zánětu plic, nezanechávajíc za sebou nic než symbolický obraz toho klidného a hravého šarmu pravého egoismu.