Archív

Archive for the ‘POLITICKÁ FILOSOFIE’ Category

Příroda skoky nedělá, revoluce ano

Září 25, 2018 Napsat komentář

Hynek Tippelt

Anotace

Článek tematizuje míru, s jakou se v současnosti v nejrůznějších kontextech setkáváme s víceznačným výrazem revoluce. Slýcháme ho ve verších popmusic i v projevech konzervativních politiků, po revoluci volá i současný papež. Význam tohoto trendu je analyzován interdisciplinární optikou, za využití etymologické, historické, religionistické, psychologické a politologické perspektivy, se záměrem ukázat souvislosti vědeckého a technologického vývoje, odcizení od přírody, sekularizace, globalizace, užívání psychotropních látek a iluzivní povahy revolučních příslibů. Jako pozitivní alternativa destruktivním revolučním iluzím je navržena duchovní konverze, panteistického rázu, kterou by koneckonců bylo možno zvát revolucí holistickou.

Abstract

The present study „Nature does nothing in jumps, but the revolution“ aims to contemplate a contemporary topic: why the revolution is so much „in“ these days. You hear about it almost everywhere – in popmusic song lyrics, in talks by conservative politicians, even from the Pope. The meaning of this trend is deciphered throught interdisciplinary lens – etymological, historical, religionistic, psychological a and politological perspective is taken into account and as a result, scientific and technological progress, alienation from nature, secularisation, globalisation, use of psychotropic drugs and illusive nature of revolutionary promises are interconnected. As a positive alternative to destructive revolutionary misconceptions, a pantheist-based spiritual revolution, which in effect could be called holistic, is proposed.


Revoluce je „in“

Naše doba je hluboce revoluční, protože je hluboce filosofická. A hluboce filosofická je, protože se nachází v hluboké nouzi. Filosofický ráz naší doby odráží popularita takových slov, jako jsou holismus, paradigma, radikalismus, spiritualita, transformace, reinkarnace. Pokusím se ukázat, že revoluce tvoří svorník jmenovaných zaklínadel. Revoluce je každopádně „in“:  „Revoluce na rostlinné bázi se blíží,“ hlásí předseda společnosti Google.[1] „Kde je revoluce?“, ptá se v nové písni hudební skupina Depeche Mode.[2] Někteří hudební fanoušci naleznou odpověď ve výzvě zpěvačky Madonny, jež na shromáždění proti prezidentu Trumpovi volala: „Vítejte na revoluci lásky… Fuck you, fuck you… bude to vyžadovat oběti… ale to už je znakem revoluce.“[3] Její výzvu nepřímo podpořil papež František, když na konferenci Technologie, zábava a designhovořil o potřebě revoluce něhy: „Revoluce něhy… která znamená užívat své ruce… k utěšení druhého… je jazykem malých dětí… je cestou, kterou zvolí ti nejsilnější a nejodvážnější muži a ženy.“[4] Mezi ně se jistě počítá i americký prezidentský kandidát Bernie Sanders, který o „zangažování miliónů jedinců v politickém procesu“ usiluje v rámci vlastní iniciativy Naše revoluce.[5]  S Františkovým hlasem konečně rezonuje i nedávné prohlášení 14. dalajlámy, který dobovou výzvu shledává v „kulturní revoluci motivované soucitem, poctivostí a upřímností“.[6]

Popisovaný trend by se i bez zmíněného vystoupení skupiny Depeche Mode našemu území nevyhnul. Petr Fiala vyhlašuje potřebu „skutečné anti-byrokratické revoluce“;[7]Václav Klaus vyzývá k „totální revoluci a smetení dosavadních pořádků a řádů a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie a vládnoucího establishmentu;“[8] a Petr Hájek vítá počátek globální kontrarevoluce, za jejíž manifest označuje první Trumpův prezidentský projev.[9]

Filosofický vtip

Co nastíněná popularita „revoluce“ znamená? Žijeme stále ve věku revolucí, anebo spíše neschopni truchlit ztrátu revolučních nadějí popíráme? Nerad bych tvrdil, že do žánru filosofické stand up comedy spadají všechny revoluce. Často tomu tak ale bývá. Jak postřehl již Karel Marx – právě duchovní specialisté – mniši a filosofové – se staví do čel, nebo možná spíš zátylků, hnutí usilujících o společenský zvrat.[10] A byl to rovněž Marx, kdo předmět jejich specializace přirovnal k opiu.[11] Revoluce by měla být skokovým nastolením čehosi zcela nového. Že příroda skoky nedělá, vědí ale filosofové přeci již více než dva tisíce let, a už pár století by mohli vědět, že proto skoky nedělá ani Bůh ani společnost. Velkým skokem nebylo osvobození sedmi vězňů z pařížské Bastily, a ve stejně malých krůčcích postupovaly procesy, které označujeme jako revoluci zemědělskou, průmyslovou etc. Nabízí se, že revoluční přísliby jsou svého druhu filosofickým vtipem, což nakonec potvrzuje i nedávný „evoluční“ projekt Karla Janečka.[12]

V tomto smyslu je ilustrativní příběh novověkého užívání slova revoluce. Zprvu astronomický pojem se dostal do názvu knihy Mikuláše Koperníka De revolutionibus orbis coelestium – O oběhu nebeských sfér.[13] Politický význam výraz nabyl v následujícím století, zvláště v souvislosti s událostmi v Anglii.[14] S Koperníkovým modelem bývá spojováno narušení tradičního obrazu světa a zpochybnění spolehlivosti poznání. „Filozofický smysl dal této zkušenosti… Immanuel Kant, když zavedl pojem kopernikánský obrat,“ píše filozof a revolucionář Martin Škabraha.[15] Kantova filosofie však provádí obrat dvakrát: Zprvu vede k popření možnosti metafyziky, aby vyústila v doznání: „Že by se lidský duch někdy úplně vzdal metafyzického zkoumání, lze očekávat právě tak málo jako to, že bychom někdy přestali raději vůbec dýchat, než abychom stále vdechovali nečistý vzduch.“[16] Žádný reálný obrat se vlastně nekoná, Slunce vychází a zapadá stejně před Koperníkem i po něm, lidé věří v Boha i osobní nesmrtelnost, protože jinak nemohou, i když na to třeba vědomě nepomysleli.

Je-li revoluce občas filosofickým vtipem, nepřekvapí, že může vyžadovat změněný stav vědomí. Na tento aspekt se zaměřila historička Mary Matossian, když studovala sedlácké povstání, kterým část venkova reagovala na vypuknutí Velké francouzské revoluce. Došla k závěru, že zvláštní desorganizovaná panika, jež povstání předcházela, byla následkem otravy halucinogenní plísní ergot.[17] S drogami se v analogických situacích setkáváme pravidelně, nedávno například při událostech na kyjevském Majdanu. To, že revoluce se neobejde bez svého fantazijně extatického doprovodu podpořeného psychotropními látkami, postřehl také spisovatel Aldous Huxley.[18]Huxleyho výzvy k spirituální revoluci se pozoruhodně prolínají s jeho projekty zaměřenými na výzkum a popularizaci halucinogenních drog.[19] Spojení masových hnutí s halucinogeny – nejznámější asi z květinové revoluce hippies – interpretuje současný badatel Jan Irvin v tom smyslu, že užívané látky slouží k usnadnění manipulace, neboť jejich efekt spočívá v tom, že činí mysl bezbrannou vůči nejrůznějším sugescím.[20]

Vzhledem k iluzivní povaze revolučních příslibů nepřekvapuje stále se opakující příběh, kdy – jak se říká – revoluce požírají své děti. Výsledkem sexuální revoluce se jeví být hlavně desexualizace a rozpad milostných vztahů, mírové hnutí bylo pacifismem hippies spíše zdiskreditováno než podpořeno. Tento zdánlivý paradox ukazuje na osudech francouzské revoluce významný historik Pierre Chaunu. Revoluce podle něj zablokovala cestu k pokroku a modernosti a v mžiku zničila valnou část civilizačních výdobytků.[21] Ilustrativní je v tomto ohledu performance, která se uskutečnila na demonstraci proti krokům ústeckého magistrátu ve věci činoherního studia.[22] Pánové oblečení v řeznickém chystali v obrovských hrncích ovar a nad nimi vlál transparent s nápisem „Na každou svini se vaří voda.“ Vedle zřejmého kanibalismu odkazuje tento obraz také k závistivým motivům falešného „úsilí o převrat“. V těchto souvislostech se nabízí, zda účelem symbolu francouzské revoluce, gilotiny, nebylo usnadnění získání co největšího množství ještě teplé krve.[23]

Iluzionismus revolučních vůdců funguje především v kolektivu. Zatímco jedinec zdravým rozumem snadno nahlíží význam přirozenosti a smysl tradice, součást masy je mnohem sugestibilnější. Proto také přirozeně náboženský postoj respektu, lásky a vděčnosti, jímž je vybaven každý dostatečně střízlivý a bdělý jedinec, v revoluční mase vyprchává a bývá nahrazen spiritualitou démonickou, duchem vzpoury. Na souvislost démonické spirituality a psychedelických drog pak upozornili již Beatles písní „Lucy in the Sky with Diamonds“ („Lucifer v nebi Spolu s Démony“).[24]

Příčiny nespokojenosti

Popularita podvodných příslibů revolučních zvratů je nebývalá. V nedávném rozsáhlém průzkumu více než polovina mladých Evropanů prohlásila, že by se přidala k rozsáhlému povstání proti mocenské elitě.[25] Některé příčiny této nespokojenosti není těžké odhalit. Množství lidí pociťuje ponížení v důsledku sociální nerovnosti, která stále se zrychlujícím tempem nabývá rekordních měr. Ekonom Valenčík dává toto tempo do souvislosti s degenerujícími centry moci, které ve vidině konce ekonomiky založené na strojové výrobě kolem sebe kopou a na způsob cestujících na Titaniku usilují o to zachránit sebe znemožněním záchrany druhých.[26]

K atmosféře nejistoty a očekávání zvratu nepochybně přispívá proces globalizace – vzpomeňme v té souvislosti např. studii První globální revoluce, již jako svou výzkumnou zprávu vydal v roce 1991 Římský klub[27] – nebo diskurs ekologické krize, jehož důsledky označil např. profesor antropologie Leslie Sponsel jako „tichou revoluci duchovní ekologie.“[28] Oba tyto faktory odkazují k vypjaté povaze naší doby, kterou bych označil jako aktualizaci apokalyptického myšlení, a to ve dvojím smyslu: myšlení pod hrozbou katastrofy, a myšlení ovlivněné apokalypsou ve smyslu zjevení, informační revolucí. V záplavě informací o negativních trendech a hrozivých událostech ztrácíme naději a v obecném zoufalství toužíme povstat, jen nevíme, proti čemu a za co.

Spirituální revoluce

Jakkoli biblická Apokalypsa vyznívá nadějně, popularita apokalyptického myšlení se zdá přímo úměrná postupující sekularizaci. „Není revoluce v církvi, která by se neobrazila ve světě, a naopak není revoluce ve světě, která by se neobrazila v církvi“, píše profesor teologie Karel Skalický.[29] Sekularizace však není vždy ztrátou duchovna, jako spíš náhradou víry v Boha vírou v jeho Protivníka. Světlonoš se stal symbolem revolučního ducha, neboť představuje motiv pyšného odmítnutí dokonale stvořené přirozenosti. Vzpouru vůči přirozenosti jako jádro revolučních nálad může ilustrovat třeba nedávné číslo National Geographic věnované tématu Genderové revoluce[30], úvahy o umělých potravinách jako součásti ekologické revoluce, nebo požadavek „morální revoluce“ zmiňovaný v bookletu vatikánského workshopu s tématem hrozby biologického vymizeni lidské populace.[31] K potvrzení apokalyptických obav se mnozí věřící více či méně distancují od současného vatikánského rezidenta, jehož oblíbené „cornuto“ vzbuzuje jen omezené naděje. Profesor Germano Dottori, docent strategických studií v Římě, nabízí hypotézu, že je realizován plán na zničení katolické hierarchie skrze masivní revoltu na způsob barevných revolucí.[32] Popularita luciferiánské symboliky ve středně-proudé kultuře tuto hypotézu podporuje. S představou posledních událostí konečně rezonuje i koncept poslední revoluce již zmíněného Huxleyho. Vizi definitivního odpadnutí od přirozeného způsobu života vykresluje jako „vědeckou diktaturu, která vychová většinu populace k tomu, že budou milovat své otroctví a na revoluci už nikdy nepomyslí.“[33].

Nejistota, sugestibilita a beznaděj podporují kouzlo svůdných příslibů. Poptávka po revoluci se podobá návyku na alkohol – lze je překonat, ale jen vnitřní proměnou, nalezením nového postoje založeného na novém náhledu, který doceňuje přirozenost. Spisovateli Chestertonovi bývá připisován epigram: „Jakmile člověk přestane věřit v boha, uvěří úplně všemu.“[34] Ano, uvěří klidně i revoluci nebo moci alkoholového opojení. U nás dává spirituální nouze vzniknout keltským telegrafům, v Řecku nově přijali tradiční helénský polyteismus jako státem uznané náboženství.[35] Tyto spíše hravé příklady jsou typické určitým zduchovněním přírody. Nabízí se, že skutečnou odpověď na popisovanou poptávku dává panteismus. Pokud bychom nechtěli slovo revoluce přenechat davovým iluzionistům, mohli bychom takovou konverzi, objevující intimní vztah k přírodě a spolehnutí se na její inteligenci, nazvat revolucí holistickou.

Literatura a jiné zdroje

ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL:https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.

Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL:http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL:http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html[cit. 30. 06. 2017].

Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL:https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in: TED Talk, URL:https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL:http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL:http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL:http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution [cit. 30. 06. 2017].

Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959.

Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999.

Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969.

Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in: Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866.

Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL:http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017[cit. 30. 06. 2017], česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in: Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci[cit. 30. 06. 2017].

Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL:http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].

Chylíková, J., Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie,http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL:http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL:http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017].

jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979.

Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972.

Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL:  http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL:http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991.

Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in: American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL:http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017].

Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL:http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy [cit. 30. 06. 2017].

Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL:http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL:http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america [cit. 30. 06. 2017].

Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.

Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL:http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL:http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

Poznámky

[1] Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL: http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

[2] Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL: http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html [cit. 30. 06. 2017].

[3] Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL: http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

[4] Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in:TED Talk, URL: https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

[5] Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

[6] Srv.: „“The first [Cultural Revolution] was motivated by anger and hatred. What is needed now is a cultural revolution motivated by compassion. More honesty and truthfulness will lead to less suffering and more kindness and compassion will lead to less anger,” the Dalai Lama said in a response to a question in relation to China at Ganden Phodrang, His residence in Dharamsala on May 19.“ (Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL:http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

[7] jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in:Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

[8] Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

[9] Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

[10] Srv.: „Revoluční minulost Německa je totiž theoretická, je to reformace. Jako to byl tehdy mnich, je to dnes filosof, v jehož mozku začíná revoluce.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

[11] Srv. „Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017], zvláště v kontextu „Náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá.“ (tamtéž) a „Feuerbachovým velkým činem je: 1) důkaz, že filosofie není nic jiného než náboženství vnesené do myšlenek a v myšlení rozvedené; že to je jiná forma a jiný způsob jsoucna odcizení lidské podstaty, že tedy rovněž zasluhuje odsouzení.“ (Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL:http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

[12] Srv. Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL: http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017] a Chylíková, J.,Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie,http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

[13] Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

[14] Srv. Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL: http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution[cit. 30. 06. 2017].

[15] Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

[16] Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972, s. 133.

[17] Srv.: Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991 a Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in:American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL:http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017] nebo shrnutí: „It has been blamed for the Salem witch trials and the “Great Fear” of 1789,  which contributed to the French Revolution.  Its reemergence in the 20thcentury led to a treatment for migraine headaches and to the invention of LSD. But in the Middle Ages, what we now call ergot poisoning, or ergotism, was a terrifying mystery known as “Holy Fire” (ignis sacer) because of the terrible burning pain it caused. Ergot — the common name for Claviceps purpurea – is a fungus that affects rye and other grains.  It contains ergotamine which, in moderate doses, causes the contraction of smooth muscle fibers, such as those in the small arteries. In higher doses, however, ergot can cause diarrhea, nausea and vomiting, followed by headaches, vertigo, painful muscle spasms, convulsions, seizures and even death.  Hallucinations are often of demons or animals, as well as the sensation of itching or burning.“ (Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

[18] Srv.: „Grand philosopher of psychedelics, Aldous Huxley. A prominent advocate for the use of psilocybin, the active ingredient in magic mushrooms, Huxley was a founding member of a pioneering Harvard project led by Timothy Leary and Richard Alpert. Leary and Alpert supervised the Good Friday Experiment at Marsh Chapel in Boston in April 1962, which found that psilocybin profoundly affected the religious experience of nine out of the 10 graduate students. Huxley’s imagined society is pacifist, cerebral, sexually experimental, spiritual yet anti-clerical Island had inspired Leary and Alpert to launch the Zihuatanejo Project, a psychedelic training centre under the umbrella of their International Federation for Internal Freedom. The community was located on the coast of south-west Mexico, and it was here that they began writing The Psychedelic Experience: A Manual Based on The Tibetan Book of the Dead. The book was dedicated to Huxley and cites his 1954 essay The Doors of Perception, which explored the hallucinogenic effects of mescaline, a psychedelic substance found in plants indigenous to Mexico. As the Tibetan Book of the Dead had prepared monks for mortality and reincarnation, so The Psychedelic Experience would teach them how to handle the experience of ‘ego death’ and rebirth.“ (Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL: http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america[cit. 30. 06. 2017].

[19] V tomto kontextu je zajímavá diskuze, jejímž výsledkem bylo zavedení termínu psychedelicum. Britský psychiatr Humphry Osmond navrhl adjektivum „psychedelický“ na setkání Akademie věd v roce 1956. (Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979. s. 289 [cit. 30. 06. 2017]. Nový výraz, vycházející z řeckých slov pro psychiku a projevit se, měl nahradit dosavadní označení psychotomimetikum, znamenající „napodobující psychózu“. Jeho výhoda spočívala podle něj v tom, že je „jasný, příjemně zní a není kontaminován dalšími asociacemi“. (Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999, s. 107.) Osmond byl inspirován debatou s Huxleyem, dochovanou v jejich korespondenci, kde padly návrhy jako „psychophan“, „phaneropsychické drogy“, „phanerothym“ nebo „psychodeticum“. Huxleyho napadla říkanka: „Bys viděl běžný svět vznešeným, instantně svede fanerotym.“ („To make this trivial world sublime, take half a gram of phanerothyme.“) Osmondovi se zalíbil poslední výraz, který zbavil možnými neblahými asociacemi zatíženého základu „psycho-“ a odpověděl rýmy: „Bys přišel na kloub peklu, slyšel andělský kůr, vem si a spolkni psychedelikum.“ („To fathom Hell or soar angelic, just take a pinch of psychedelic.“) (Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969, s. 795.)

[20] Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL: http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

[21] Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL: http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017, česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in:Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci [cit. 30. 06. 2017].

[22] Srv.: ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

[23] Fenomén kanibalismu na území Evropy se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historických studií. Dlouho tabuizované téma se ukazuje zřetelně podceňovaným, vzhledem k míře rozšíření této – nikoli potravní, ani rituální nýbrž – medicínské a civilní praktiky. Nejrůznější, vlastně všechny části lidského těla byly užívány za terapeutickými účely, a to ve všech společenských vrstvách a natolik široce, že nebylo nutno se s praktikou skrývat. (Srv.: Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.) Nabízí se, že objevy kanibalistických kultur jsou možná do značné míry jen notně zveličené projekce našich nevědomých přání, souvisejících s omezenou nabídkou poptávaných lidských poživatin. (Srv. Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.) Do doby rozšíření moderní medicíny byly léky vyrobené z lidských tkání nebo lidská krev neuznávanějšími prostředky proti vážným nemocem. (Srv. Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in:Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866, s. xxii-xxxi.)

[24] Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

[25] V nedávném průzkumu politických nálad mladých Evropanů, který sponzorovala EU a jenž probíhal ve 13 zemích na celkovém vzorku 580 tisíc respondentů, byla položena otázka: „Zúčastnili byste se aktivně rozsáhlého povstání proti generaci u moci, kdyby k tomu došlo v nadcházejících dnech nebo měsících?“ Více než polovina 18 až 34letých na ni odpověděla „ano“. Největší míra ochoty zapojit se do protivládních protestů se ukázala v Řecku, kde dosáhla 67 procent, u nás pak (na vzorku 38 122 dotázaných) překračuje 59 procent. Srv.: Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL: http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy[cit. 30. 06. 2017].

[26] Srv.: „Podle mě nás čeká revoluce, ale jiná, než jak ji běžně chápeme. Bude obdobná průmyslové revoluci, tj. bude se jednat o delší historické období, ve kterém na místo průmyslu a s ním spojených služeb bude nastupovat nový sektor, sektor odvětví produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností. Místo strojů a toho, co produkují stroje, bude dominantním sektorem produkce schopností lidí a hlavním produkčním faktorem bude rozvoj schopností lidí. Tak, jak to před padesáti lety ve své Civilizaci na rozcestí předpokládal Radovan Richta. Postupný zrod tohoto sektoru si svou vahou vynutí likvidaci majetkových privilegií, tak jako si průmyslová revoluce vynutila likvidaci rodových výsad. Těch majetkových privilegií, která omezují rovnost příležitostí při uplatnění schopností člověka.“ Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL: http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

[27] King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

[28] Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

[29] Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

[30] Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

[31] Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL: http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

[32] Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL: https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

[33] Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959, s. 164.

[34] Srv.: When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

[35] Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL:http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].

Proč a jak přestat podporovat vzdělanost

Červen 8, 2018 Napsat komentář

Hynek Tippelt

Abstrakt

Tento text byl podkladem přednášky na výročním zasedání Vzdělávací nadace Jana Husa v Mikulově v říjnu 2018. Pasáže, které se vztahují výhradně k práci této nadace, vynechávám. V textu se pokouším ze své perspektivy vysokoškolského pedagoga odpovědět na otázky, jaký je stav vzdělanosti v Čechách a co pro jeho zlepšení může dělat nezávislá vzdělávací nadace. Netroufám si však tematizovat stav vzdělanosti jako takové, neboť jde o příliš mnohovrstevnatý a pestrý prostor. Vzhledem k tomu, že působím ve státním školství, soustředím se na oblast veřejného vzdělávání. Moje zkušenost se týká výuky filosofie, hovořit budu ale o celém státním vzdělávacím systému, protože v něm jsou na sobě terciální školství a nižší stupně vzdělávání vzájemně závislé. Nejsem si jist, zda je možné moje úvahy aplikovat i na přírodní vědy a technické obory. Nicméně domnívám se, že i tam by navrhovaná radikální liberalizace prospěla.

Klíčová slova

Vzdělanost, nadace, vzdělávací systém, povinné vzdělávání, oikofobie

Abstract

This text was the basis of a lecture at the annual meeting of the Jan Hus Educational Foundation in Mikulov in October 2018. I am omitting passages that relate exclusively to the work of this foundation. In the text, I try to answer the questions about the state of education in Bohemia and what can be done by an independent educational foundation for its improvement. I do not dare to speak about the state of education as such, because it is too multi-layered and colorful space. As I work in public education, I focus on public education. My experience relates to the teaching of philosophy, but I will speak about the whole state educational system because in it tertiary education and lower levels of education are interdependent. I’m not sure if my thoughts can be applied to natural sciences and technical disciplines. However, I believe that even those fields would benefit from the proposed radical liberalization.

Key words

Education, nonprofit foundation, educational system, compulsory schooling, oikophobia

Diagnózy

Co je hlavním problémem veřejného vzdělávání? Moje zkušenost se blíží názorům Johna Taylora Gatto, autora knihy Ohlupování. Skryté kurikulum povinné školní docházky.[1] Gatto píše, že západní vzdělávací systém produkuje především experty na nudu. Učitelé z toho viní obvykle zprvu žáky, potom sebe a nakonec se cítí jako oběti byrokratizace. Co je tedy hlavním problémem? Když začneme vnímat míru vyhoření na straně pedagogů a nedostatku motivace na straně studentů, skoro se chce říci, veřejné vzdělávání jako takové. Pokud jde o vztah k předmětu jejich specializace, u studentů i pedagogů setrvale klesá zájem, schopnosti, čest i píle. V profesi by těžko bylo možno setrvávat bez nadějné představy, že tento úpadek je dočasným efektem ducha naší měnlivé doby.

Nadaných studentů je stále méně, neboť intelektuální schopnosti obecně klesají, zřetelně zvláště z důvodů environmentálních a kulturních. Zájem o studium se celkově snižuje. Jako důvod se nejčastěji uvádí finanční náročnost, nabízené vzdělání se ale nevyplácí také proto, že není dostatečně využitelné, pro podezření z ideologičnosti je nevěrohodné a budí dojem, že může sloužit akorát tak k získání papíru. Natrefit na zaujaté studenty bývá nejčastější v prvním semestru, kdy jejich očekávání ještě převažuje nad frustrací, anebo v posledním, kdy mají někteří z nich krátce po pedagogické praxi, která jejich zájem učit se občerstvila, protože při tom, jak vyučovali, se také často po letech nudy skutečně učili.

Úroveň vysokoškolských pedagogů jejich zaměstnavatelé posuzují na základě pochybného Rejstříku informací o výsledcích,[2] jehož protějšek pro umělecké obory profesor Milan Knížák přiléhavě označuje jako registr umělecké idiocie.[3] Notoricky nízké platy mnohé odborníky odrazují a studenty přesvědčují o tom, že jejich učitelé jsou bezcenní. Podprůměrné ohodnocení posiluje podezření většiny veřejnosti, že vzdělávací systém funguje jen naoko. Často demotivovaní učitelé opakují nezáživnou látku, která hlavně nesmí urazit, a studenti se ji mnohdy odnaučili poslouchat, zčásti z oprávněné obavy o zbytky svého kritického myšlení. Vyhořelí pedagogové se uchylují k různým závislostem nebo zneužívají svou pozici k různým formám šikany nebo nátlaku. Odhalování případů sexuálního zneužívání nebo obtěžování je v posledních letech trochu móda. Nicméně každá móda na něco nasedá.

Součástí zmíněného trendu je mimo jiné zavádění etických kodexů. Skutečným řešením tohoto, i mnoha dalších nešvarů vzdělávání by však bylo zrovnoprávnění nezávislého a neinstitucionalizovaného vzdělávání, jež by muselo zahrnovat i zrušení povinného vzdělávání na základních školách. Studenti však zdaleka nejsou tak svobodnou a odbojnou silou, jak bývají mytizováni, daleko spíše dokáží být snadno manipulováni a jejich chuť bouřit se bývá hladce kanalizována. Většinou si nestěžují, neboť jsou lapeni oidipsko-autoritářskou atmosférou, a pokud narazí na zkorumpované podmínky, mohou usoudit, že jim vlastně vyhovují. Společenskou patologii, z níž tato mentalita vyrůstá, se nedávno v jednom populárním článku pokusil pojmenovat kněz, psychiatr a pedagog Jaroslav Maxmilián Kašparů.[4] Diagnózou naší společnosti je podle něj na prvním místě ztráta studu. Lidé nechápou, co je to cítit se zahanben, a namísto toho je mnohé uráží. Podle profesora Kašparů je tento symptom následkem toho, že se společnost rozvíjí bez toho, aby respektovala přirozené společenské normy. Pocit tíživé bezmoci, jenž je podle Kašparů třetím symptomem „zhoubné choroby“ naší nemocné společnosti, je jakousi daní, kterou společnost platí za volnost, již zdánlivě získala ztrátou studu.

Studenti se většinou dávno přesvědčili, že nemá smysl očekávat něco podnětného nebo přiměřeného jejich zájmům. Hodnocení je nezajímá, protože předpokládají, že se odvíjí od toho, nakolik se dokáží podřídit. Očekávají, že dostanou titul zadarmo nebo za úplatek, podobně jako mnozí mediálně známí rychlo-absolventi. Vlnu popularizace případů podvodně získaných titulů vystřídal v poslední době trend odhalování fake studies, zfalšovaných výzkumů.[5] Ve výsledku se nelze divit, že žáci učitelům a veřejnost intelektuálům nevěří. Autenticitě práce svých kolegů často nevěří ani sami pedagogové a akademici. Někteří kolegové konstatují, že odměnou za jejich skutečnou vědeckou práci je „jen dobrý pocit“. Nešvary korupce vědy a výzkumu související se závislostí na grantech a dotacích zapadají do diagnózy ekonoma Radima Valenčíka, podle níž naše společnost propadla svodu strategie tvorby a udržování struktur, založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.[6]

Když sečteme trend akademických lží a podvodů s módním relativismem a konstruktivismem, jímž jsou žáci od základních škol živeni, není divu, že studenti bývají překvapeni, když po nich chceme skutečné studium a vážnou práci. Ze zajímavého úhlu tento dobový rys postihuje předloňská Výroční zpráva BIS, když jako nástroj „ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci“ identifikuje „relativizaci pravdy a objektivity“ a „prosazení motta ´všichni lžou´“.[7] Studenti téměř přirozeně očekávají, že vystačí s předstíráním. Zavádějí se oddělení pro kvalitu, neboť se stalo zřejmým, že systém není schopen odlišit dobrého učitele a badatele od špatného. Vícero mých kolegů nebo bývalých studentů je frustrováno systémovým provozem natolik, že mimo akademickou půdu pořádají pravidelné odborné akce, které nesouvisejí s jejich pracovními povinnostmi, za něž nemají žádný honorář, které jim nicméně umožňují dále nebo znovu se učit. Mnozí si kladou otázku, zda by nebylo lépe veřejné vzdělávání zrušit. Kampusy stojí, vybavení je nakoupeno, může se zdát, že projekt státního vzdělávání se naplnil. Ostatně, Adam Smith v knize Bohatství národů již před 240 lety poukázal na to, že „na univerzitě oxfordské se již po mnoho let většina profesorů placených z veřejných peněz ani nesnaží předstírat, že vyučují.“[8] Skutečným důvodem krize vzdělávání však není to, že je veřejné a státní, nýbrž je jím nadbytečné vynucování jeho institucionalizované formy.

Přestože unschooling, tedy vzdělávací metoda, založená na zásadě, že sám vzdělávaný si určuje, co, kdy a jak se naučí, se jako trend šíří teprve krátce, téma nutnosti „zlepšování“ vzdělávání nás provází zdánlivě odedávna. Snaha o neustálé zlepšování přitom budí dojem popření reálného zanedbávání, jež spočívá v přehlížení faktu, že přirozená schopnost se vzdělávat je systémem její nucené regulace deformována. Psycholožka Alice Millerová píše ve své, nedávno do češtiny přeložené, knize Nesmíš si povšimnout,[9] že odvěkou složkou kulturního doprovodu naší civilizace je lež, a že obvyklá černá pedagogika založená na různých traumatizacích a zklamáních je vedena cílem udržování příkazu Nedojde ti!. Možná je současná krize vzdělanosti zčásti příslibem otřesu stability tohoto „jedenáctého přikázání“.

Terapie

Citované věty Adama Smithe naznačily, že kritika provází veřejné školství od jeho počátků. Spisovatel a mnohostranný myslitel Gilbert Keith Chesterton již před více než stoletím psal: „Jen velmi vzácně potkáte někoho, kdo by byl z našeho systému základního vzdělávání nadšený. Není běžné potkat někoho, kdo by o něm neměl aspoň vážné pochybnosti…. Nikdy jsem mezi učiteli nepotkal nikoho, kdo by si myslel, že systém je k něčemu vůbec dobrý.“[10] Jestliže nebyla prospěšnost povinného vzdělávání samozřejmá dříve, mnohem snáze lze o ní pochybovat dnes. Široká dostupnost nebývalého množství informačních zdrojů činí veřejné vzdělávání méně nezbytným, rychlost společenského a technologického vývoje velice komplikuje smysluplné vytváření obsahu učiva, a psychologické dispozice stále méně zanedbatelné části populace nevyhovují kolektivní formě výuky. V setrvalosti státního systému povinného vzdělávání je jakási němá tvrdohlavost, která poukazuje na nevyslovovaný ekonomický a mocenský záměr. Zaprvé, na dobu zaměstnání musí rodiče děti někam dát. A zadruhé, čas, na nějž rodiče děti škole poskytují, může stát využít k uplatnění své moci formovat světonázor, obecně dějinný rozhled a informovanost svých svěřenců.

Jaký má smysl vzdělávat toho, kdo o to nestojí? Je-li smyslem vzdělání dospělost, tedy nezávislost a soběstačnost, je možno účinně vzdělávat ve státem regulovaném systému? Gatto naše školy označil za „faktické továrny dětinskosti“.[11] Mí studenti mívají rozvinuté schopnosti sebeprezentace, ale když s nimi jednám jako s dospělými, bývají zmatení, protože po letech otupující formy předávání učiva očekávají pouhou disciplínu. Nicméně, jak upozorňuje Valenčík, vzdělávání se do centra pozornosti teprve dostává, protože „těžiště ekonomického vývoje se bude přesouvat do oblasti produkce lidských schopností, přesněji do oblasti produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností.“[12] Ekonomika se podle této hypotézy „změní z produkce výrobků prostřednictvím výrobků na ekonomiku produkce lidí prostřednictvím lidí.“[13] Vzdělání se tedy stává současně velmi dostupnou komoditou i velice výnosným kapitálem. Všeobecná dostupnost dostatečně kvalitního vzdělání vyvolává přirozenou reakci obav z možných následků nezávislého vzdělávání. Proslavila se věta Francise Bacona, že vědění je moc.[14] Nedopovězeno zůstalo, že právě proto je třeba ho utajit. Čím je vzdělání důležitější, tím spíše se může objevit tendence jeho bezhraničné šíření potlačovat. To se nabízí jako další důvod oné němé tvrdohlavosti, s níž stát trvá na nutnosti povinného vzdělávání, a současně i jako jedna z příčin podfinancování školství a dalších, systém utužujících, tlaků.

Již Jean-Jacques Rousseau upozornil: „Nic není nebezpečnější, než vliv soukromých zájmů v záležitostech veřejných.“[15] Podpora vzdělanosti, má-li vést ke svobodě, k dospělosti, a ne dětinskosti, může být proto jen těžko zaměřena na státní školství, které není nezávislé – než na vůli lidu – a lze u něj očekávat především poplatnost zájmům průmyslových korporací. Britský filosof Roger Scruton shrnul moderní zkušenost se vzděláváním poučením, že vzdělávání by nemělo být ponecháno jen na učitelích a státu. Stát podle něj umí spíš vytvářet překážky, než ke vzdělávání povzbudit. S ohledem na zřejmé nevýhody vyžadování školní docházky užil Scruton výraz oikofobie, ve smyslu „odmítání dědictví a domova“. Píše, že jde o „fázi, kterou normálně prochází duše adolescenta“.[16] Máme-li tedy jako společnosti dospět, měli bychom docenit možnosti vzdělávání, které nabízí přirozené prostředí, rodina, sousedé atp.

Příčinu úpadku vzdělávání lze uchopit jako záměnu vzdělanosti s absolvováním škol. Scruton nabízí širší definici: „Vzdělání, musíme si připomenout, není o sociálním inženýrství, jakkoli chvályhodný může takový cíl být. Je o předávání poznání od těch, kteří ho mají, těm, kteří ho potřebují.“[17] Uvádí také přesvědčivé příklady toho, jak snadno může být kvalitní výuka poskytnuta nezávisle na jakýchkoli školách. Navíc, informační technologie mohutně usnadnily sebevzdělávání, které i dříve doplňovalo vzdělávání ve smyslu předávání znalostí. Podle Petera Graye, autora termínu sebeřízené vzdělávání, povinná školní docházka degraduje vzdělávání na disciplinarizaci a ohlupování, přičemž nuceným oddělením jedince od rodiny narušuje jeho sociální vývoj a tím vytváří prostor pro manipulaci.[18] Zkušenost Graye i mnoha dalších autorů svědčí pro to, že sebeřízené vzdělávání je natolik efektivní, že povinné a řízené vzdělávání vlastně jen okrádá o čas, který by se dal věnovat vzdělávání sebeřízenému.

Možná, kdyby bylo veřejné vzdělání v rukou veřejnosti, fungovalo by lépe. V referendu by asi prošel návrh možnosti omluvit dítě z výuky s odůvodněním, že je třeba starat se o nemocného sourozence nebo pomoci při sezónních zemědělských pracích, stejně jako návrh na rozšíření rodičovských pravomocí, pokud jde o volbu předmětů, kterým se dítě ve škole věnuje. Stát ale přirozeně podporuje nepřirozené vzdělávání, protože sám je nepřirozený. Nakonec by v referendu prošlo i zrušení povinné školní docházky jako takové. To je i bod, k němuž spějeme, ať již z důvodu poptávky po přímé demokracii, nebo proto, že stát uzná, že v kontextu možných alternativ ztrácí státní regulace vzdělávací smysl. Problematika vzdělávání dobře ilustruje obecné pravidlo, že přirozené pochody fungují nejlépe a každá institucionalizace je narušuje. Zrušení povinné školní docházky a masivní deregulace vyššího vzdělávání nemusí znamenat naprostou odluku státu a školství. Stát by měl veřejné vzdělávání nabízet, soukromé aktivity by ale neměl v podobném úsilí nijak omezovat, a neměl by podporovat iluzi, že jím poskytované nebo regulované vzdělání je lepší.

Role nadací

Pokud jde o to, co může udělat nadace se záměrem prospět vzdělanosti společnosti, nabízí se návrh rozdělit jmění na co nejmenší díly, rozdat je chudým, a rozpustit se. Pomoc se vzděláváním je vždy ožehavým uplatňováním moci, protože pomoc může oběti pomoci znesnadnit svobodný vývoj. Uvedený návrh je ale příliš radikální, protože nebere zřetel na pomalost dějinného plynutí. Nicméně nechce-li nadace propadnout syndromu pomocníka, jak profesionální formu jen zdánlivě prospěšného úsilí nazývá psychoanalytik Wolfgang Schmidbauer,[19] měla by usilovat o přibližování se situaci, kdy ji už nikdo nebude potřebovat. Svoboda vyučovat a bádat se stále více uplatňuje mimo akademický prostor, a nadace by proto měla zvážit smysl další podpory státního vzdělávacího provozu, a také závislost na systémovém vzdělávání, pokud jde o podmínky nabízených grantů. Možná by měla zaměřit pozornost spíše na vzdělávací aktivity na státu nezávislé. Podpora vzdělanosti a svobodného vzdělávání by měla být zaměřena na odstraňování překážek vzdělávání, tedy na „deregulaci“ a decentralizaci vzdělávacího prostoru, s cílem, aby lidé byli schopni postarat se o své vzdělání sami. Veřejnému a státnímu vzdělávání by přitom taková deregulace a decentralizace nehrozila zbezvýznamněním, ale spíše by přetíženému systému ulevila.

Zmíním několik námitek, jež bývají vůči možnosti zrušení nuceného vzdělávání a státní regulace vznášeny. Říká se, že vzdělání je základem úspěšného života, a že proto je třeba ho zajistit. Vskutku je ale žádoucí zajišťovat to, co může fungovat přirozeně? Nezlepší se státní vzdělávání, když ho zlepšovat přestaneme? Častá námitka vůči domácímu vzdělávání bývá odvozována z potřeby socializace. Šikovně vedené domácí vzdělávání je ale časově zcela nenáročné. Dítě nezatížené povinností školní docházky má mnohem více času, kdy se může socializovat nezávisle na pevně daném kolektivu. Častou námitkou proti dalšímu šíření soukromého vzdělávání je, že kvalitní vzdělání nebudou moci běžní rodiče zaplatit a mnoho talentů tak vyjde nazmar. Na to lze odpovědět předpokladem, že mnohé školy mohou mít zájem o to vzdělávat nadané žáky zdarma. Vedle toho, k obstojnému vzdělání alespoň v humanitních vědách spolehlivě stačí kvalitní knihovna a internetové zdroje. Dále se říká, že ne každý rodič je dostatečně inteligentní a ne každý samo-student dostatečně talentovaný. Ano, naše předpoklady jsou různé. A zde je právě například prostor pro vzdělávací nadace, které by mohly podporovat třeba samo-organizující se vzdělávací skupiny.

Podpora vzdělanosti z nezávislých zdrojů by tedy neměla směřovat primárně do akademického prostoru, ale spíše například k následujícím činnostem:

Kruhy rodičů, kteří se věnují domácímu vzdělávání.

Prostory pro domácí vzdělávání, samoorganizované odborné komunity.

Sociální stipendia nepodmíněná jakýmkoli „papírovým“ vzděláním nebo začleněním do státem podporovaného a regulovaného vzdělávacího systému, ale snahou dále se vzdělávat za účelem vzdělávání druhých.

Vzdělávání, zaměřené na podporu samo-vzdělávání a na uschopnění rodičů k domácí výuce.

Soukromá muzea, knihovny, galerie, vzdělávací kina, kulturní kavárny, nezávislé odborné časopisy, internetové portály s výukovými materiály, vzdělávací rádia atp.

Alternativní školy, které mají administrativní nebo jiné finančně řešitelné problémy.

Závěr

V této studii jsem se pokusil identifikovat základní symptomatické problémy, spjaté s tím, co bývá označováno jako krize vzdělanosti. Jako klíčová se ukázala mentalita „ztráty studu“ a propadání bezmoci v nihilistickém prostředí, kde „všichni lžou“. Za jednu z příčin úpadku vzdělávání byla označena záměna vzdělanosti s absolvováním škol. Bylo argumentováno pro to, že řešením mnoha nešvarů vzdělávání by bylo zrovnoprávnění nezávislého a neinstitucionalizovaného vzdělávání, jež by zahrnovalo i zrušení povinného vzdělávání na základních školách. Zrušení povinné školní docházky a masivní deregulace vyššího vzdělávání by nejen nemusely vést ke snížení vzdělanosti populace, ale mohly by přispět i ke zkvalitnění veřejného školství. Role nadací, které usilují o zvýšení vzdělanosti společnosti, by tedy měla spočívat v podpoře aktivit, které uschopní širokou populaci k tomu, aby byla ve svém vzdělávání nezávislá.

Literatura a jiné zdroje

Bezpečnostní informační služba České republiky, Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015, in: bis.cz, URL: https://www.bis.cz/vyrocni-zprava890a.html?ArticleID=1104.

Chesterton, G. K., Veřejné vzdělávání a další negativní revoluce, in: Illustrated London news, 24. srpna 1912 (Illustrated London News 1911-1913, str. 346-349), online: Drobnosti z Chestertona, URL: https://gkch.wordpress.com/2012/08/24/verejne-vzdelavani-a-dalsi-negativni-revoluce-illustrated-london-news-24-srpna-1912/.

eClinik Learning, Top British Universities Found Producing ‘Fake Research’, in: eClinik, MAY 14, 2017, online, URL: http://myeclinik.com/top-british-universities-found-producing-fake-research/.

Gatto, J. T., Jak veřejné vzdělávání mrzačí naše děti a proč, in: SvobodaUčení.cz, URL: https://www.svobodauceni.cz/clanek/jak-verejne-vzdelavani-mrzaci-nase-deti-a-proc/.

Gatto, J. T., Page Dumbing Us Down: The Hidden Curriculum of Compulsory Schooling, New Society Publishers 2002.

Gray, P., Free to learn: Why releasing the instinct to play will make our children happier, more self-reliant, and better students for life. New York: Basic Books 2013.

Kašparů, J. M., Co se stalo s naší dobou?, in: Nová republika, středa 21. února 2018, URL: http://www.novarepublika.cz/2018/02/jaroslav-maxmilian-kasparu-jaroslav.html.

Knížák, M., Registr umělecké idiocie, in: Milan Knížák.cz, online, URL: http://www.milanknizak.com/aktuality/registr-umelecke-idiocie-n156/.

Millerová, A., Nesmíš si povšimnout, Praha: Triton 2016.

Rousseau, J.-J., O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva, Praha: Aleš Čeněk 2002.

Schmidbauer, W., Syndrom pomocníka. Podněty pro duševní hygienu v pomáhajících profesích, Praha: Portál 2015.

Scruton, R., How schools fell victim to the attack of the Blob. Mindless ideology is eating away at the soul of our education systém, in: Spectator Life, 14 Jun 2017, URL: https://life.spectator.co.uk/2017/06/the-attack-of-the-blob/.

Scruton, R., O potřebnosti národů, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2011.

Smith, A., An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, Edited by S. M. Soares, MetaLibri Digital Library 2007.

Úřad vlády České republiky, Rejstřík informací o výsledcích. RIV – IS VaVaI, in: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, URL: https://www.rvvi.cz/riv.

Valenčík, R. a kol, Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, Praha: Vysoká škola finanční a správní 2017.

Valenčík, R., Před Jihlavou: O (degeneraci) současné moci, in: radimvalencik.pise.cz, URL: http://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html.

[1] Gatto, J. T., Page Dumbing Us Down: The Hidden Curriculum of Compulsory Schooling, New Society Publishers 2002.

[2] Úřad vlády České republiky, Rejstřík informací o výsledcích. RIV – IS VaVaI, in: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, URL: https://www.rvvi.cz/riv.

[3] Knížák, M., Registr umělecké idiocie, in: Milan Knížák.cz, online, URL: http://www.milanknizak.com/aktuality/registr-umelecke-idiocie-n156/.

[4] Kašparů, J. M., Co se stalo s naší dobou?, in: Nová republika, středa 21. února 2018, online, URL:

http://www.novarepublika.cz/2018/02/jaroslav-maxmilian-kasparu-jaroslav.html.

[5] Srv. např. eClinik Learning, Top British Universities Found Producing ‘Fake Research’, in: eClinik, MAY 14, 2017, online, URL: http://myeclinik.com/top-british-universities-found-producing-fake-research/.

[6] Valenčík, R. a kol, Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2017.

[7] Bezpečnostní informační služba České republiky, Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015, in: bis.cz, online, URL: https://www.bis.cz/vyrocni-zprava890a.html?ArticleID=1104.

[8] Smith, A., An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, Edited by S. M. Soares, MetaLibri Digital Library 2007, s. 589.

[9] Millerová, A., Nesmíš si povšimnout, Praha: Triton 2016.

[10] Chesterton, G. K., Veřejné vzdělávání a další negativní revoluce, in: Illustrated London news, 24. srpna 1912 (Illustrated London News 1911-1913, str. 346-349), online: Drobnosti z Chestertona, URL:

https://gkch.wordpress.com/2012/08/24/verejne-vzdelavani-a-dalsi-negativni-revoluce-illustrated-london-news-24-srpna-1912/.

[11] Gatto, J. T., Jak veřejné vzdělávání mrzačí naše děti a proč, in: SvobodaUčení.cz, URL: https://www.svobodauceni.cz/clanek/jak-verejne-vzdelavani-mrzaci-nase-deti-a-proc/.

[12] Valenčík, R., Před Jihlavou: O (degeneraci) současné moci, in: radimvalencik.pise.cz, URL: http://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html.

[13] Tamt.

[14] Tato fráze (scientia potestas est) bývá spojována s filosofem a politikem Francisem Baconem. U Bacona se nachází v jeho raných Meditationes Sacrae (1597), vztahuje se nicméně k vlastnostem Boha. V Baconově díle nacházíme nicméně mnohé parafráze tohoto výchozího „postřehu“, použitého již v antropologickém smyslu, např.: „Lidské vědění a moc splývají v jedno, neboť neznalost příčiny zabraňuje (vytvoření, zmocnění se – H.T.) účinku.“ (Bacon, F. 1974. Nové organon. Praha: Svoboda, s. 79). Varianta „scientia potentia est“ se objevuje poprvé v roce 1668 v díle Baconova někdejšího sekretáře Thomase Hobbbese Leviathan (Hobbes, T., Leviathan, sive de materia, forma, et potestate civitatis ecclesiasticae et civilis, in: T. Hobbes a W. Molesworth, Opera philosophica quae latine scripsit omnia, in unum corpus nunc primum collecta studio et labore Gulielmi Molesworth, vol. 3, London: J. Bohn 1841, s. 69). Nejstarší doložené užití spojení „vědění je moc“ nacházíme u Imáma Aliho Bin Abi žijícího v 7. stol. po K.: „Vědění je moc a může zprostředkovat poslušnost. Člověk poznání si může během života lidi podmanit a vést je a po smrti je oceňován a oplakáván. Pamatuj, že vědění vládne a bohatství je ovládaným.“ (přeložil H.T. podle: Abi Talib, A. ibn., Nahjul Balagha (Peak of Eloquence). Sermons, Letters, and Sayings of Ameer al-Mu’mineen, the Commander of the Faithful, Saying 146, in: Dawoodi Bohras, 2017, online, URL: http://www.dawoodi-bohras.com/pdfs/Nahjul-Balagah-English.pdf). (Poznámka převzata z Tippelt, H., Otevřená pevnost. K filosofickým aspektům přímé demokracie, in: Central European Journal of Politics, 2017, 3 (1), s. 50–71.)

[15] Rousseau, J.-J., O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva, Praha: Aleš Čeněk 2002, s. 261.

[16] Scruton, R., O potřebnosti národů, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2011, kapitola 8, s. 55–61.

[17] „Education, we must remind ourselves, is not about social engineering, however laudable that goal might be. It is about passing knowledge from those who have it to those who need it. + knowledge is the purpose of education and that education is useful only so long as you treat it as an end in itself. (Scruton, R., How schools fell victim to the attack of the Blob. Mindless ideology is eating away at the soul of our education systém, in: Spectator Life, 14 Jun 2017, URL: https://life.spectator.co.uk/2017/06/the-attack-of-the-blob/.)

[18] Gray, P., Free to learn: Why releasing the instinct to play will make our children happier, more self-reliant, and better students for life. New York: Basic Books 2013.

[19] Schmidbauer, W., Syndrom pomocníka. Podněty pro duševní hygienu v pomáhajících profesích, Praha: Portál 2015.