Archív

Archive for the ‘Post-pop’ Category

Post-pop (2004)

Březen 16, 2009 Napsat komentář

O taoismu, zrušení filosofie a obětním beránkovi

Co je Post-pop
Výraz Post-pop má v tomto článku dva významy. Zaprvé je zkratkou Bondyho filosofického textu z jara 2004 – Dodatku k POPu, Příběhu o příběhu. Zadruhé má naznačit nepopulárnost námětu Dodatku – a mých úvah Dodatkem inspirovaných. Populárnost se v této souvislosti váže k substančnímu způsobu myšlení (myšlení založenému na rozdvojení skutečnosti) a ke kolektivnímu násilí jako součásti mechanismu obětního beránka.
Co je příběh
Slovem příběh v názvu knihy Příběh o příběhu chce Bondy mimo jiné naznačit, že se nejedná o práci, která by si kladla nárok na nějakou vědeckost nebo exaktnost. Bondy chce vylíčit proces, který ho dovedl k určitým filosofickým náhledům. Přitom chápe, že se tento proces nekryje pouze s intelektuální prací, a proto v knize popisuje i své zážitky, pocity, beletrii, kterou v té době četl, atp. Příběh o příběhu ale nebyl psán až zpětně, nýbrž právě v průběhu dost bouřlivého Bondyho myšlenkového vývoje. Je to více méně Bondyho sebeanalýza – podobně jako člověk dochází v psychoanalýze na základě vyprávění k novému pohledu na děj, který popisuje, tak Bondy na základě tohoto vyprávění dochází k zprvu nečekaným myšlenkovým závěrům. Sám proces vyprávění je pro něj filosoficky obohacující.
Bondyho obtíže
Dalším krokem na této Bondyho sebe-analyzující cestě je Post-pop. Bondy vychází z obtíže, kterou na sobě pozoruje ve chvíli, kdy se snaží o to vnitřně přistoupit na důsledky filosofických úvah, které vedl v popu a koneckonců i ve všech svých předchozích filosofických textech. Přistoupit na důsledky svých úvah by pro něj znamenalo stát se taoistou.
Co je taoismus
Pro své omezené vzdělání se musím vzdát posouzení, nakolik je Bondyho chápání taoismu adekvátní. K pochopení Post-popu nám nicméně stačí rozumět tomu, co má na mysli Bondy, když říká taoismus. K tomu nám nejprve poslouží „humorná minipovídka“, kterou Bondy v Post-popu ilustruje taoistické pojetí lidské situace:
„Koupíte si na nádraží lístek za 50 korun, nechcete žádný jiný a ani neudáte, kam vlastně chcete jet, odebéřete se na nástupiště (předpokládáme, že jsme ve velkoměstě) a nastoupíte do prvního vlaku, ať jede kamkoli. Tam se maximálně můžete zeptat průvodčího, kam až vám ten lístek za 50 korun stačí – a jedete. Jízda je pak pouť. A bez cíle a smyslu. Co během cesty děláte, zda se nudíte, cítíte potěšení z krajiny, tlacháte s cestujícími, zamordujete v prázdném kupé babičku, dáte dětem hrst bonbónů – to je vaše věc. Vystoupíte po projetí jízdenky za 50 korun a máte dál všechny příležitosti: hospodu, kulturní památky, trh na návsi, procházku po okolí etc.
Vaše cesta neměla žádný smysl ani cíl, nikdo vám ji nenaplánoval, ani vy sami! Za všech okolností ale měla nějaký obsah. Něco změnila. Jestliže doopravdy zapomenu na cíle, smyly, účely etc., a soustředím se na to, co mi pouť odkrývá, mohu zůstat apatický, až třeba k uzoufání, ale mohu se taky těšit, neboť jest z čeho. Tao nám dává ten lístek na pouť životem do vínku, aniž by nám určilo, aniž by se staralo, kam se vrtneme, tím méně, co si z toho sami uděláme.“
Bondy analyzuje své obtíže
Ve vztahu k přijetí taoistické pozice se Bondy ocitá v konfliktní situaci. Cítí v sobě odpor vůči něčemu, po čem zároveň touží.

celé najdete zde
http://www.mediafire.com/?nh2mynaejdg