Na těchto stránkách najdete eseje a knihy věnované filosofii a psychoanalýze, něco publicistiky, studijní texty a pár experimentálních výtvorů. Užijte si čtení! Informace o autorovi stránek najdete zde.

Švejkova strakatá republika. K psychologickým předpokladům českého politického systému

Hynek Tippelt

Úvod

Lidé nejsou ovládáni institucemi, ale svou vlastní povahou, která vyvěrá z historie, geografie a genetiky. V tomto smyslu Češi vždy žili v republice, a žít i budou. Jedním z psychologických předpokladů demokratizace společnosti je zvědomění podílu každého občana na státní moci. Mnoho Čechů propadá iluzi, že jsou od podílu na moci odděleni. Kdo zajetí této iluze propadl, svou moc zneužívá, neboť vliv na obecné dění mít nepřestává, ale v určování svých cílů se nechává řídit těmi, kteří si ono oddělení namluvit nenechali.

Cílem příspěvku je navržení hypotéz, jejichž smysl spočívá v usnadnění zvědomování naší skutečné moci. Hledám ústřední archetyp, který bych nazval naším bytostným politickým Já. Pokusím se identifikovat některé jeho aspekty a nastínit politické důsledky, které z něj lze odvodit.

Tricksterský komplex

Chceme-li na národní nevědomí aplikovat psychoanalytickou metodu, nabízí se upřít pozornost k národním mýtům. Prominentní postavení v nich zaujímá Přemysl Oráč, zakladatel prvního českého vládnoucího rodu. Obraz praotce místní vládnoucí elity by mohl být tím pravým, pokud hledáme nevědomé zdroje zdejšího politického charakteru.

K „plastickému“ znázornění národního archetypu však potřebujeme ještě druhou postavu, kterou bude možno chápat jako stín oné první. Zhruba sto let nás provází roztomile znepokojivý – a znepokojivě roztomilý – dobrý voják Švejk. Hlavní postava nejpřekládanějšího českého románu se v mnohých rysech mytickému praotci zakladateli podobá. Zároveň, statutem podvodného prodejce psů, postavením na dně vojenské hierarchie i zdánlivě apolitickým postojem „celá politika je pro malé děti“, je mu protikladná, a tak se zdá, že by hledaný stín mohla vyjadřovat.

Jakožto stín, vzbuzuje Švejk prudké vášně a na jeho interpretaci se proto nelze dohodnout. Zkusíme-li proto trochu poodstoupit, všimneme si, že jedním z jeho atributů je archetyp zvířecího průvodce. Švejkův vztah ke zvířatům byl instrumentální, současně ale i přátelský. Tuto ambivalenci lze zahlédnout i v jednom produktu jedné typicky české vášně, kynologie. Plemeno český strakatý pes bylo vyšlechtěno za účely laboratorních výzkumů. Po jejich skončení chovatelé zbývajících šesti kusů usoudili, že navzdory zatížení, danému někdejším výzkumem, musí být jedinečná povaha psů zachována. Příběh vzniku a setrvání i charakter tohoto plemene nabízejí uchopit ho jako třetí aspekt pojednávaného archetypu. Zatímco Oráč a Švejk mohou vyjadřovat zkušenost vládnoucích a ovládaných, obraz psa strukturu obohacuje o možnost být ovládán a vládnout zároveň. Tento pomyslný „třetí pól“ studované „jednoty protikladů“ lze chápat symbolicky jako dítě.

K zachycení společného charakteru třech pojednávaných archetypálních obrazů se hodí termín trickster, nešikovně přeloženo: božský šibal. Magie, kouzla a podfuky, zlovolné ničení i dětinské vtipálkovství, všechny tyto typické rysy tricksterského příběhu najdeme u všech třech pojednávaných symbolických postav. Nazvěme tedy hledanou archetypální strukturu českým tricksterským komplexem.

Přemysl Oráč

Vnitřní rozpor a zároveň schopnost spojovat protiklady naznačuje již jméno onoho severočeského rodáka. Zatímco „Přemysl“ poukazuje k myšlení, „Oráč“ je odvozen od prosté manuální práce. Zdá se, že k založení dynastické moci uschopnila Přemysla kombinace rozumu a selství, tedy že jeho rozum byl selský a jeho orba promyšlená.

Intelektuální nadání, ale nikoli čistě intelektuální zájmy, to je charakteristika, pro niž bychom příklady mezi úspěšnými českými politiky nehledali dlouho. Na český trůn nepatří vysoký intelektuál ani udatný bojovník, nýbrž selsky přímočarý „zeman“, který je ve chvílích intelektuálního vzletu svého „filosofování na trůně“ spíš vtipným scholastikem než těžkopádným vizionářem nebo precizním analytikem. Rozměr promyšleného chovatelství nebo intelektuální výchovy, který můžeme abstrahovat z motivu Přemyslova výcviku, jenž spočíval v orání dvěma strakatými voly, najdeme v české politice stejně snadno. Český lid v čele establishmentu očekává filosofa, je ale v nebezpečí, že fascinaci tímto aspektem svého politického archetypu propadne, že si osvojí mentalitu chovanců a že stát začne zavádět opatření ústavního rázu, jak o tom snil například Tomáš Garrigue Masaryk. Snad proto Libuše varovala, že Přemysl na naše „hrdla a hlavy vymyslí mnohá práva“. Vědomá integrace onoho aspektu umožní využít naopak jeho pozitivní potenciál. Svodu mystéria „selské myslivosti“ odoláme toutéž schopností „selského rozumu“, která pokusy o „ústavní výchovu“ může zmařit.

Chytrá lest umožnuje porazit silnějšího nepřítele, což obraz přemýšlivého zemědělce obohacuje o aspekt rebelství, který je nejslavněji vyprávěn mýtem o Přemyslově jmenovci Prométheovi. Přemýšlivý lid chápe světlo, které náš hrdina nese, ve smyslu pravdy a vzdělání.

Vážně míněná vzdělanost, která se u nás pěstuje, je spíše esoterního rázu a je zaměřena do jiných oblastí, než ve kterých prosperují velké západní vzdělávací instituce. Zatímco obecný vzdělávací systém u nás nabývá spíše ironických forem, tak pokud jde o okultní vědění, mnozí autoři upozorňují, že česká země je centrem světového významu. Spjatost tohoto okruhu vzdělanosti s politickou mocí ilustruje fakt, že veleúspěšný panovník Karel IV., někdy pro svou strategii řečený Lstivý, je v esoterních kruzích ceněn jako jeden z posledních zasvěcenců mezi evropskými panovníky.

Protože místní „přemýšliví sedláci“ „vědí, že pravda vítězí, a tak ji nepouští z huby“, jsou Čechy nejenom světovou výstavní skříní astrologie a magnetické léčby, ale i jedním z adeptů konceptuální moci globálního dosahu. Naše výboje už dost dlouho nejsou založeny na armádě, ale na předkládání idejí a výzev. V tom spočívá „strategická důležitost Čech“, o níž psal Masaryk, to je důvodem, proč Bismarck prohlásil: „Kdo bude pánem Čech, bude také pánem Evropy.“ Metaforicky řečeno, půlce Evropy čůráme do vody, zatímco zde voda buďto padá z nebes, nebo tryská z podzemí.

Švejk

Stínem ctěného vůdce je „princip lidovosti“, konkretizovaný v postavě podvodníka, simulanta a sluhy. Švejkovi nesejde na dekoru a vyšších hodnotách, protože jeho ctností je schopnost pohodlně přežít nepříznivá období, jakých bylo v našich dějinách nemálo. Karel Kosík píše: „Švejk je sluha, ale není šašek. Občas se sice projevuje jako blázen, ale blázen se stává šaškem teprve tehdy, jestliže své bláznovství dává do služeb vladaři.“ Namísto šaškáren sleduje Švejk své osobní cíle a dovedně vzdoruje mechanismu přemyslovského establishmentu. Jakožto praktický kabalista vychází z poučky, že nejen to, co je nahoře, je i dole, ale i co nalevo, to napravo, a tak mocenskou i etickou situaci zvrací v opak a pánovi vnucuje svou vůli, aniž by ten o tom nutně byť jen věděl.

Švejkovský člověk s radostí přenechá nezdravé parlamentní prostory ubožákům, jimiž pohrdá, a dokonce je tam klidně i aktivně zvolí, aby se jich zbavil tam, kde se pohybuje on. Ví, že skutečná moc není v pozicích, ale v míře pronikavosti pochopení procesů řízení. Obraz Švejka potřebujeme dotud, dokud setrváváme v nedemokratickém systému, resp. dokud si neosvojíme zvyk nošení osobních zbraní, který by mohl účinnou demokracii zajistit.

S určitým nepochopením pro švejkovský životní styl zachytil švejkovskou strategii jinak trefně Adolf Hitler. Čech je podle něj jako cyklista, co se sice hrbí, ale pořád šlape a šlape. Můžeme dodat, že nakonec zvítězí.

Strakáč

Naše současnost úplně vítězná není a vyjadřuje ji asi nejlépe třetí z navržených symbolů. Český strakatý pes byl vyšlechtěn v druhé polovině minulého století za účelem výzkumu mechanismu vyvolávání záchvatů epilepsie, transplantace ledvin, dědičnosti chybění zubů a dědičnosti strakatého zbarvení. Plemeno vzniklo spářením Rigy a Míši, kříženců neznámého původu, jejichž vlohy byly později obohaceny přikřížením Německého krátkosrstého ohaře. Český svaz chovatelů standard plemene schválil roku 1960, nicméně nejvýznamnější mezinárodní kynologická instituce plemeno dosud neuznává.

V současnosti Strakáče občas trápí následky výzkumu, k němuž sloužili, to však v jejich chovu není zásadní nevýhodou, protože dnes má k nějaké chorobě sklony skoro každé plemeno.

Strakáč má sklopené uši, je přátelský a snášenlivý, navzdory nízké agresivitě je spolehlivým hlídačem a pro jeho přizpůsobivost je možné chovat ho i v bytě. Díky své nevybíravosti zužitkuje i méně kvalitní potravu. Je velice učenlivý a tvárný, rád cestuje a snáší jak dopravní prostředky, tak si klidně i o samotě užije lenošení. Nesmí být však příliš dlouhé, neboť bez možnosti, aby vybil svou mrštnou a vytrvalou energii a aby uplatnil svou schopnost společenských citů, by byl nešťastný.

Kromě Strakáče existuje několik dalších plemen vyšlechtěných na českém území. Jedním z nich je Český fousek, jehož povaze se věnoval ve stejnojmenné písni Jaromír Nohavica. Naše „psí srdce“ dle Nohavici zahrnuje usilovnost, vděčnost, přijetí jisté malosti a napůl vyloučený sociální statut kombinovaný s potřebou intimity.

Že Češi milují laboratorního psa, možná odráží důsledky traumatizace, jimž byl český národ v dějinách vystaven. Jeho nesvoboda jakoby symbolizovala sociální nesvobodu Čechů, kterou vyjadřuje např. čelné umístění v žebříčku podílu uvězněných obyvatel. Z obranných důvodů jsme přistoupili na to, že náš život je experiment, jak to vyjádřila Dáša Vokatá slovy „skvělá doba je tu teď, člověka v ní poznáš hned.“

Pejskovskou symboliku by někdo, kdo psům nerozumí, mohl interpretovat ve smyslu zvyku věci „ochcat“. Skutečným významem psího močení je však komunikace, kde nejvíce žádoucí podobou je „přechcávání“.

Pokud bychom si představili, že žijeme v laboratoři, kde probíhá politický experiment, jakou hypotézu by asi měl ověřit? Vzhledem k počtu variant zřízení, kterými český národ prošel, můžeme uvažovat o možnosti, že jeho posláním je ověřit, zda je možné žít i bez pevného systému, tedy ve zkratce řečeno, zda nejen hrací automat, ale i ústava může být předmětem třeba i každotýdenního referenda. Někdy, ve svém naučeném sebepohrdání, se cítíme bezmocní a svůj význam podceňujeme. Zvědomění archetypálního aspektu, který byl fixován obrazem laboratorního psa, by mohlo pomoci tento význam docenit a české kolektivní psyché ulevit, neboť jak zpívá zmíněný bard, „ležet bez náhrobku člověk by neunes, natož pes, natož pes“.

Pár slov k české politické geografii a českému demokratickému charakteru

Sečteme-li onemocnění Prométhea, Švejka a Strakáče, vychází nám jako nedotčené bezmála jen srdce, nejobvyklejší metafora, jež bývá s naším prostorem spojována. Naše poloha nepochybně filosofickému zaměření českého lidu a zdejšímu konceptuálnímu kvasu prospívá, nicméně může nás i dusit. Kosík píše: „Nebohé Čechy, křižovatka nejprotichůdnějších tlaků, kde lidé často ztrácí orientaci, kde uprostřed jedovatých výparů těžce se dýchá“. Ano, chceme-li mluvit o srdci, musíme začít od plic, protože jak objevil Arnold Ehret, srdce není pumpou, ale pístem vzdušného stroje, jehož energie nepochází z potravy, nýbrž atmosférických plynů.

Naším osudem je nutnost vyrovnat se s protikladem dvou plic kolem nás, prostoru germánského a slovanského. Kultury, jež oběma plícema proudí, jsou si přirozeně, byť třeba zastřeně, podobné, a tak jsou, jak zmiňuje Petr Babka, „stovky let spojen(é) nenávistnou láskou.“ Nakolik komická je situace, kdy proti sobě bojují jednovaječná dvojčata, dokáže docenit pražský rodák Babka, když dále píše: „Prohlašuje-li Schelling, že osud Němce je osudem Evropy a osudem člověka vůbec, protože Němec je potencí všech ostatních národů, tvrdí v podstatě totéž v Deníku spisovatelově Dostojevskij o Rusech! A říká-li Schelling, že Němec jde ve své důslednosti třeba až do pekel, neplatí totéž snad o Rusovi?“

Ve svém nadhledu, který je umožněn geografickým postavením, jsou Češi přirozeně vedeni k různým středním cestám. Nejsme rádi ani za totalitu ani anarchii, naší ideální pozicí je spíše přímo-demokratický minarchismus. Nepopíráme, že pořádek musí být, ale víme, že proto hned nemusí být ve všem. Máme jedinečné předpoklady k tomu chápat smysl velkých syntéz, nestát fanaticky omezeně jednostranně pouze za dobrem, nebo pravdou, ale nahlížet, že – jak píše Schelling – „pravda a dobro jsou sourozenci jedině v kráse“, v tomto případě v kráse zázračně fungujícího jediného vzdušného stroje.

Z téhož postavení plyne i riziko rozvoje neurotického rozpolcení, jak jej zažívá naše společnost například poslední roky. Můžeme lavírovat mezi německým idealismem a ruským materialismem, abychom jindy zas preferovali idealismus ruský nad materialismem německým. Právě od nás je však nejlépe vidět, že lidé jsou si poněkud podobní, neboť Člověk je jen jeden, a že tedy pokud srdce má s něčím potíž, bývá to nejčastěji hlava, která onu věčnou jednotu nechápe.

Jiným jazykem zachycuje tyto následky naší geografie i historie, potažmo geneticky bohaté populace, Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, klíčová postava v pokusu vytvořit jednotnou Evropu: „Člověk křížený v geneticky monolitní komunitě je jednodušný, zatímco Kříženec je vícedušný … (zatímco – H.T.) (b)lízké křížení posiluje charakter a oslabuje ducha … (v)zdálené křížení charakter oslabuje, ale ducha posiluje.“

Závěr

Výhody a rizika naší politické geografie ilustruje také srovnání Švejka s prózami Franze Kafky. Kosík objasňuje, že zatímco „Kafkův (německy hovořící – H.T.) člověk je odsouzen žít ve světě, v němž jedinou … důstojností je interpretace světa, (o jehož chodu – H.T.) rozhodují síly, na jednotlivci nezávisl(é), Hašek dokazuje, že člověk … je nad svým vlastním zvěcněním … je více než systém.“

Naše současnost je vnějškově vzato kafkovská, neboť – jak uvádí Kosík – „dennodenní zkušenost lidi učí, že … občan je … bezmocný (,neboť – H.T.) co tady existuje, je … demokracie, která občana z rozhodování vylučuje. (Přitom – H.T.) je možná demokracie integrální (jinak řečeno přímá – H.T.), kde občan bude mít možnost do politiky … mluvit.“

Někdy se stává, že v úzkosti ze sevření rozsáhlými „plicními prostory“ propadáme služebnosti. Výsledky pokusů s řízením a sebeřízením, jež v našem „kotlíku“ možná nepřestávají probíhat, však ukazují, že nakonec není nutno utápět pocity ponížení v pivu, chlebové polívce či jiném opiátu. V době posilování autoritářských tendencí bychom se měli postavit zodpovědně ke své schopnosti přemýšlet, vybuzené historickou traumatizací.

Za účelem vytvoření protiváhy vůči snaze establishmentu o omezení demokracie[1] potřebujeme docenit naši schopnost svobodně se rozhodnout. Tato výzva naší doby se nevztahuje jen na ty, co se pokládají za znalce, neboť jak píše Kosík, „intelektuálům odzvonilo… a epoše osvícenosti … odpovídá, že kritičnost není usazena v jedné privilegované kastě, ale je přístupna všem (a – H.T.) má tedy šanci, že prolne celou společností.“

Ostatně je zřejmé, že tato výzva, byť dosud zřídka vyřčená, dávno je již vyslyšena, a tak splní-li se snad Masarykův sen o dokonalé centrální kontrole, která by měla zaručit bezvýhradnou čestnost chování každého z obyvatel této evropské džungle, můžeme se spolehnout, že archetypální tricksterská trojice Přemysl Oráč, Švejk a Strakáč nám ukáže cesty, kudy takový grandiózně depresivní projekt obejít.

[1] „… abysme zjednodušili čerpání tých dotací, abysme bojovali proti demokracii, abysme taky mysleli na naše zájmy…,“ hlásal Babiš na mimořádném sněmu Svazu měst a obcí na Pražském hradě.

Příroda skoky nedělá, revoluce ano

Hynek Tippelt

Anotace

Článek tematizuje míru, s jakou se v současnosti v nejrůznějších kontextech setkáváme s víceznačným výrazem revoluce. Slýcháme ho ve verších popmusic i v projevech konzervativních politiků, po revoluci volá i současný papež. Význam tohoto trendu je analyzován interdisciplinární optikou, za využití etymologické, historické, religionistické, psychologické a politologické perspektivy, se záměrem ukázat souvislosti vědeckého a technologického vývoje, odcizení od přírody, sekularizace, globalizace, užívání psychotropních látek a iluzivní povahy revolučních příslibů. Jako pozitivní alternativa destruktivním revolučním iluzím je navržena duchovní konverze, panteistického rázu, kterou by koneckonců bylo možno zvát revolucí holistickou.

Abstract

The present study „Nature does nothing in jumps, but the revolution“ aims to contemplate a contemporary topic: why the revolution is so much „in“ these days. You hear about it almost everywhere – in popmusic song lyrics, in talks by conservative politicians, even from the Pope. The meaning of this trend is deciphered throught interdisciplinary lens – etymological, historical, religionistic, psychological a and politological perspective is taken into account and as a result, scientific and technological progress, alienation from nature, secularisation, globalisation, use of psychotropic drugs and illusive nature of revolutionary promises are interconnected. As a positive alternative to destructive revolutionary misconceptions, a pantheist-based spiritual revolution, which in effect could be called holistic, is proposed.

---

Revoluce je „in“

Naše doba je hluboce revoluční, protože je hluboce filosofická. A hluboce filosofická je, protože se nachází v hluboké nouzi. Filosofický ráz naší doby odráží popularita takových slov, jako jsou holismus, paradigma, radikalismus, spiritualita, transformace, reinkarnace. Pokusím se ukázat, že revoluce tvoří svorník jmenovaných zaklínadel. Revoluce je každopádně „in“:  „Revoluce na rostlinné bázi se blíží,“ hlásí předseda společnosti Google.[1] „Kde je revoluce?“, ptá se v nové písni hudební skupina Depeche Mode.[2] Někteří hudební fanoušci naleznou odpověď ve výzvě zpěvačky Madonny, jež na shromáždění proti prezidentu Trumpovi volala: „Vítejte na revoluci lásky… Fuck you, fuck you… bude to vyžadovat oběti… ale to už je znakem revoluce.“[3] Její výzvu nepřímo podpořil papež František, když na konferenci Technologie, zábava a designhovořil o potřebě revoluce něhy: „Revoluce něhy… která znamená užívat své ruce… k utěšení druhého… je jazykem malých dětí… je cestou, kterou zvolí ti nejsilnější a nejodvážnější muži a ženy.“[4] Mezi ně se jistě počítá i americký prezidentský kandidát Bernie Sanders, který o „zangažování miliónů jedinců v politickém procesu“ usiluje v rámci vlastní iniciativy Naše revoluce.[5]  S Františkovým hlasem konečně rezonuje i nedávné prohlášení 14. dalajlámy, který dobovou výzvu shledává v „kulturní revoluci motivované soucitem, poctivostí a upřímností“.[6]

Popisovaný trend by se i bez zmíněného vystoupení skupiny Depeche Mode našemu území nevyhnul. Petr Fiala vyhlašuje potřebu „skutečné anti-byrokratické revoluce“;[7]Václav Klaus vyzývá k „totální revoluci a smetení dosavadních pořádků a řádů a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie a vládnoucího establishmentu;“[8] a Petr Hájek vítá počátek globální kontrarevoluce, za jejíž manifest označuje první Trumpův prezidentský projev.[9]

Filosofický vtip

Co nastíněná popularita „revoluce“ znamená? Žijeme stále ve věku revolucí, anebo spíše neschopni truchlit ztrátu revolučních nadějí popíráme? Nerad bych tvrdil, že do žánru filosofické stand up comedy spadají všechny revoluce. Často tomu tak ale bývá. Jak postřehl již Karel Marx – právě duchovní specialisté – mniši a filosofové – se staví do čel, nebo možná spíš zátylků, hnutí usilujících o společenský zvrat.[10] A byl to rovněž Marx, kdo předmět jejich specializace přirovnal k opiu.[11] Revoluce by měla být skokovým nastolením čehosi zcela nového. Že příroda skoky nedělá, vědí ale filosofové přeci již více než dva tisíce let, a už pár století by mohli vědět, že proto skoky nedělá ani Bůh ani společnost. Velkým skokem nebylo osvobození sedmi vězňů z pařížské Bastily, a ve stejně malých krůčcích postupovaly procesy, které označujeme jako revoluci zemědělskou, průmyslovou etc. Nabízí se, že revoluční přísliby jsou svého druhu filosofickým vtipem, což nakonec potvrzuje i nedávný „evoluční“ projekt Karla Janečka.[12]

V tomto smyslu je ilustrativní příběh novověkého užívání slova revoluce. Zprvu astronomický pojem se dostal do názvu knihy Mikuláše Koperníka De revolutionibus orbis coelestium – O oběhu nebeských sfér.[13] Politický význam výraz nabyl v následujícím století, zvláště v souvislosti s událostmi v Anglii.[14] S Koperníkovým modelem bývá spojováno narušení tradičního obrazu světa a zpochybnění spolehlivosti poznání. „Filozofický smysl dal této zkušenosti… Immanuel Kant, když zavedl pojem kopernikánský obrat,“ píše filozof a revolucionář Martin Škabraha.[15] Kantova filosofie však provádí obrat dvakrát: Zprvu vede k popření možnosti metafyziky, aby vyústila v doznání: „Že by se lidský duch někdy úplně vzdal metafyzického zkoumání, lze očekávat právě tak málo jako to, že bychom někdy přestali raději vůbec dýchat, než abychom stále vdechovali nečistý vzduch.“[16] Žádný reálný obrat se vlastně nekoná, Slunce vychází a zapadá stejně před Koperníkem i po něm, lidé věří v Boha i osobní nesmrtelnost, protože jinak nemohou, i když na to třeba vědomě nepomysleli.

Je-li revoluce občas filosofickým vtipem, nepřekvapí, že může vyžadovat změněný stav vědomí. Na tento aspekt se zaměřila historička Mary Matossian, když studovala sedlácké povstání, kterým část venkova reagovala na vypuknutí Velké francouzské revoluce. Došla k závěru, že zvláštní desorganizovaná panika, jež povstání předcházela, byla následkem otravy halucinogenní plísní ergot.[17] S drogami se v analogických situacích setkáváme pravidelně, nedávno například při událostech na kyjevském Majdanu. To, že revoluce se neobejde bez svého fantazijně extatického doprovodu podpořeného psychotropními látkami, postřehl také spisovatel Aldous Huxley.[18]Huxleyho výzvy k spirituální revoluci se pozoruhodně prolínají s jeho projekty zaměřenými na výzkum a popularizaci halucinogenních drog.[19] Spojení masových hnutí s halucinogeny – nejznámější asi z květinové revoluce hippies – interpretuje současný badatel Jan Irvin v tom smyslu, že užívané látky slouží k usnadnění manipulace, neboť jejich efekt spočívá v tom, že činí mysl bezbrannou vůči nejrůznějším sugescím.[20]

Vzhledem k iluzivní povaze revolučních příslibů nepřekvapuje stále se opakující příběh, kdy – jak se říká – revoluce požírají své děti. Výsledkem sexuální revoluce se jeví být hlavně desexualizace a rozpad milostných vztahů, mírové hnutí bylo pacifismem hippies spíše zdiskreditováno než podpořeno. Tento zdánlivý paradox ukazuje na osudech francouzské revoluce významný historik Pierre Chaunu. Revoluce podle něj zablokovala cestu k pokroku a modernosti a v mžiku zničila valnou část civilizačních výdobytků.[21] Ilustrativní je v tomto ohledu performance, která se uskutečnila na demonstraci proti krokům ústeckého magistrátu ve věci činoherního studia.[22] Pánové oblečení v řeznickém chystali v obrovských hrncích ovar a nad nimi vlál transparent s nápisem „Na každou svini se vaří voda.“ Vedle zřejmého kanibalismu odkazuje tento obraz také k závistivým motivům falešného „úsilí o převrat“. V těchto souvislostech se nabízí, zda účelem symbolu francouzské revoluce, gilotiny, nebylo usnadnění získání co největšího množství ještě teplé krve.[23]

Iluzionismus revolučních vůdců funguje především v kolektivu. Zatímco jedinec zdravým rozumem snadno nahlíží význam přirozenosti a smysl tradice, součást masy je mnohem sugestibilnější. Proto také přirozeně náboženský postoj respektu, lásky a vděčnosti, jímž je vybaven každý dostatečně střízlivý a bdělý jedinec, v revoluční mase vyprchává a bývá nahrazen spiritualitou démonickou, duchem vzpoury. Na souvislost démonické spirituality a psychedelických drog pak upozornili již Beatles písní „Lucy in the Sky with Diamonds“ („Lucifer v nebi Spolu s Démony“).[24]

Příčiny nespokojenosti

Popularita podvodných příslibů revolučních zvratů je nebývalá. V nedávném rozsáhlém průzkumu více než polovina mladých Evropanů prohlásila, že by se přidala k rozsáhlému povstání proti mocenské elitě.[25] Některé příčiny této nespokojenosti není těžké odhalit. Množství lidí pociťuje ponížení v důsledku sociální nerovnosti, která stále se zrychlujícím tempem nabývá rekordních měr. Ekonom Valenčík dává toto tempo do souvislosti s degenerujícími centry moci, které ve vidině konce ekonomiky založené na strojové výrobě kolem sebe kopou a na způsob cestujících na Titaniku usilují o to zachránit sebe znemožněním záchrany druhých.[26]

K atmosféře nejistoty a očekávání zvratu nepochybně přispívá proces globalizace – vzpomeňme v té souvislosti např. studii První globální revoluce, již jako svou výzkumnou zprávu vydal v roce 1991 Římský klub[27] – nebo diskurs ekologické krize, jehož důsledky označil např. profesor antropologie Leslie Sponsel jako „tichou revoluci duchovní ekologie.“[28] Oba tyto faktory odkazují k vypjaté povaze naší doby, kterou bych označil jako aktualizaci apokalyptického myšlení, a to ve dvojím smyslu: myšlení pod hrozbou katastrofy, a myšlení ovlivněné apokalypsou ve smyslu zjevení, informační revolucí. V záplavě informací o negativních trendech a hrozivých událostech ztrácíme naději a v obecném zoufalství toužíme povstat, jen nevíme, proti čemu a za co.

Spirituální revoluce

Jakkoli biblická Apokalypsa vyznívá nadějně, popularita apokalyptického myšlení se zdá přímo úměrná postupující sekularizaci. „Není revoluce v církvi, která by se neobrazila ve světě, a naopak není revoluce ve světě, která by se neobrazila v církvi“, píše profesor teologie Karel Skalický.[29] Sekularizace však není vždy ztrátou duchovna, jako spíš náhradou víry v Boha vírou v jeho Protivníka. Světlonoš se stal symbolem revolučního ducha, neboť představuje motiv pyšného odmítnutí dokonale stvořené přirozenosti. Vzpouru vůči přirozenosti jako jádro revolučních nálad může ilustrovat třeba nedávné číslo National Geographic věnované tématu Genderové revoluce[30], úvahy o umělých potravinách jako součásti ekologické revoluce, nebo požadavek „morální revoluce“ zmiňovaný v bookletu vatikánského workshopu s tématem hrozby biologického vymizeni lidské populace.[31] K potvrzení apokalyptických obav se mnozí věřící více či méně distancují od současného vatikánského rezidenta, jehož oblíbené „cornuto“ vzbuzuje jen omezené naděje. Profesor Germano Dottori, docent strategických studií v Římě, nabízí hypotézu, že je realizován plán na zničení katolické hierarchie skrze masivní revoltu na způsob barevných revolucí.[32] Popularita luciferiánské symboliky ve středně-proudé kultuře tuto hypotézu podporuje. S představou posledních událostí konečně rezonuje i koncept poslední revoluce již zmíněného Huxleyho. Vizi definitivního odpadnutí od přirozeného způsobu života vykresluje jako „vědeckou diktaturu, která vychová většinu populace k tomu, že budou milovat své otroctví a na revoluci už nikdy nepomyslí.“[33].

Nejistota, sugestibilita a beznaděj podporují kouzlo svůdných příslibů. Poptávka po revoluci se podobá návyku na alkohol – lze je překonat, ale jen vnitřní proměnou, nalezením nového postoje založeného na novém náhledu, který doceňuje přirozenost. Spisovateli Chestertonovi bývá připisován epigram: „Jakmile člověk přestane věřit v boha, uvěří úplně všemu.“[34] Ano, uvěří klidně i revoluci nebo moci alkoholového opojení. U nás dává spirituální nouze vzniknout keltským telegrafům, v Řecku nově přijali tradiční helénský polyteismus jako státem uznané náboženství.[35] Tyto spíše hravé příklady jsou typické určitým zduchovněním přírody. Nabízí se, že skutečnou odpověď na popisovanou poptávku dává panteismus. Pokud bychom nechtěli slovo revoluce přenechat davovým iluzionistům, mohli bychom takovou konverzi, objevující intimní vztah k přírodě a spolehnutí se na její inteligenci, nazvat revolucí holistickou.

Literatura a jiné zdroje

ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL:https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.

Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL:http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL:http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html[cit. 30. 06. 2017].

Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL:https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in: TED Talk, URL:https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL:http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL:http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL:http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution [cit. 30. 06. 2017].

Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959.

Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999.

Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969.

Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in: Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866.

Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL:http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017[cit. 30. 06. 2017], česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in: Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci[cit. 30. 06. 2017].

Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL:http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].

Chylíková, J., Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie,http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL:http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL:http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017].

jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979.

Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972.

Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL:  http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL:http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991.

Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in: American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL:http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017].

Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL:http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy [cit. 30. 06. 2017].

Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL:http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL:http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america [cit. 30. 06. 2017].

Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.

Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL:http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL:http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

Poznámky

[1] Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL: http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

[2] Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL: http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html [cit. 30. 06. 2017].

[3] Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL: http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

[4] Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in:TED Talk, URL: https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

[5] Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

[6] Srv.: „“The first [Cultural Revolution] was motivated by anger and hatred. What is needed now is a cultural revolution motivated by compassion. More honesty and truthfulness will lead to less suffering and more kindness and compassion will lead to less anger,” the Dalai Lama said in a response to a question in relation to China at Ganden Phodrang, His residence in Dharamsala on May 19.“ (Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL:http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

[7] jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in:Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

[8] Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

[9] Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

[10] Srv.: „Revoluční minulost Německa je totiž theoretická, je to reformace. Jako to byl tehdy mnich, je to dnes filosof, v jehož mozku začíná revoluce.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

[11] Srv. „Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017], zvláště v kontextu „Náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá.“ (tamtéž) a „Feuerbachovým velkým činem je: 1) důkaz, že filosofie není nic jiného než náboženství vnesené do myšlenek a v myšlení rozvedené; že to je jiná forma a jiný způsob jsoucna odcizení lidské podstaty, že tedy rovněž zasluhuje odsouzení.“ (Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL:http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

[12] Srv. Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL: http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017] a Chylíková, J.,Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie,http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

[13] Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

[14] Srv. Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL: http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution[cit. 30. 06. 2017].

[15] Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

[16] Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972, s. 133.

[17] Srv.: Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991 a Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in:American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL:http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017] nebo shrnutí: „It has been blamed for the Salem witch trials and the “Great Fear” of 1789,  which contributed to the French Revolution.  Its reemergence in the 20thcentury led to a treatment for migraine headaches and to the invention of LSD. But in the Middle Ages, what we now call ergot poisoning, or ergotism, was a terrifying mystery known as “Holy Fire” (ignis sacer) because of the terrible burning pain it caused. Ergot — the common name for Claviceps purpurea – is a fungus that affects rye and other grains.  It contains ergotamine which, in moderate doses, causes the contraction of smooth muscle fibers, such as those in the small arteries. In higher doses, however, ergot can cause diarrhea, nausea and vomiting, followed by headaches, vertigo, painful muscle spasms, convulsions, seizures and even death.  Hallucinations are often of demons or animals, as well as the sensation of itching or burning.“ (Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

[18] Srv.: „Grand philosopher of psychedelics, Aldous Huxley. A prominent advocate for the use of psilocybin, the active ingredient in magic mushrooms, Huxley was a founding member of a pioneering Harvard project led by Timothy Leary and Richard Alpert. Leary and Alpert supervised the Good Friday Experiment at Marsh Chapel in Boston in April 1962, which found that psilocybin profoundly affected the religious experience of nine out of the 10 graduate students. Huxley’s imagined society is pacifist, cerebral, sexually experimental, spiritual yet anti-clerical Island had inspired Leary and Alpert to launch the Zihuatanejo Project, a psychedelic training centre under the umbrella of their International Federation for Internal Freedom. The community was located on the coast of south-west Mexico, and it was here that they began writing The Psychedelic Experience: A Manual Based on The Tibetan Book of the Dead. The book was dedicated to Huxley and cites his 1954 essay The Doors of Perception, which explored the hallucinogenic effects of mescaline, a psychedelic substance found in plants indigenous to Mexico. As the Tibetan Book of the Dead had prepared monks for mortality and reincarnation, so The Psychedelic Experience would teach them how to handle the experience of ‘ego death’ and rebirth.“ (Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL: http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america[cit. 30. 06. 2017].

[19] V tomto kontextu je zajímavá diskuze, jejímž výsledkem bylo zavedení termínu psychedelicum. Britský psychiatr Humphry Osmond navrhl adjektivum „psychedelický“ na setkání Akademie věd v roce 1956. (Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979. s. 289 [cit. 30. 06. 2017]. Nový výraz, vycházející z řeckých slov pro psychiku a projevit se, měl nahradit dosavadní označení psychotomimetikum, znamenající „napodobující psychózu“. Jeho výhoda spočívala podle něj v tom, že je „jasný, příjemně zní a není kontaminován dalšími asociacemi“. (Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999, s. 107.) Osmond byl inspirován debatou s Huxleyem, dochovanou v jejich korespondenci, kde padly návrhy jako „psychophan“, „phaneropsychické drogy“, „phanerothym“ nebo „psychodeticum“. Huxleyho napadla říkanka: „Bys viděl běžný svět vznešeným, instantně svede fanerotym.“ („To make this trivial world sublime, take half a gram of phanerothyme.“) Osmondovi se zalíbil poslední výraz, který zbavil možnými neblahými asociacemi zatíženého základu „psycho-“ a odpověděl rýmy: „Bys přišel na kloub peklu, slyšel andělský kůr, vem si a spolkni psychedelikum.“ („To fathom Hell or soar angelic, just take a pinch of psychedelic.“) (Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969, s. 795.)

[20] Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL: http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

[21] Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL: http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017, česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in:Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci [cit. 30. 06. 2017].

[22] Srv.: ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

[23] Fenomén kanibalismu na území Evropy se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historických studií. Dlouho tabuizované téma se ukazuje zřetelně podceňovaným, vzhledem k míře rozšíření této – nikoli potravní, ani rituální nýbrž – medicínské a civilní praktiky. Nejrůznější, vlastně všechny části lidského těla byly užívány za terapeutickými účely, a to ve všech společenských vrstvách a natolik široce, že nebylo nutno se s praktikou skrývat. (Srv.: Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.) Nabízí se, že objevy kanibalistických kultur jsou možná do značné míry jen notně zveličené projekce našich nevědomých přání, souvisejících s omezenou nabídkou poptávaných lidských poživatin. (Srv. Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.) Do doby rozšíření moderní medicíny byly léky vyrobené z lidských tkání nebo lidská krev neuznávanějšími prostředky proti vážným nemocem. (Srv. Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in:Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866, s. xxii-xxxi.)

[24] Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

[25] V nedávném průzkumu politických nálad mladých Evropanů, který sponzorovala EU a jenž probíhal ve 13 zemích na celkovém vzorku 580 tisíc respondentů, byla položena otázka: „Zúčastnili byste se aktivně rozsáhlého povstání proti generaci u moci, kdyby k tomu došlo v nadcházejících dnech nebo měsících?“ Více než polovina 18 až 34letých na ni odpověděla „ano“. Největší míra ochoty zapojit se do protivládních protestů se ukázala v Řecku, kde dosáhla 67 procent, u nás pak (na vzorku 38 122 dotázaných) překračuje 59 procent. Srv.: Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL: http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy[cit. 30. 06. 2017].

[26] Srv.: „Podle mě nás čeká revoluce, ale jiná, než jak ji běžně chápeme. Bude obdobná průmyslové revoluci, tj. bude se jednat o delší historické období, ve kterém na místo průmyslu a s ním spojených služeb bude nastupovat nový sektor, sektor odvětví produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností. Místo strojů a toho, co produkují stroje, bude dominantním sektorem produkce schopností lidí a hlavním produkčním faktorem bude rozvoj schopností lidí. Tak, jak to před padesáti lety ve své Civilizaci na rozcestí předpokládal Radovan Richta. Postupný zrod tohoto sektoru si svou vahou vynutí likvidaci majetkových privilegií, tak jako si průmyslová revoluce vynutila likvidaci rodových výsad. Těch majetkových privilegií, která omezují rovnost příležitostí při uplatnění schopností člověka.“ Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL: http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

[27] King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

[28] Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

[29] Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

[30] Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

[31] Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL: http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

[32] Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL: https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

[33] Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959, s. 164.

[34] Srv.: When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

[35] Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL:http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].