Na těchto stránkách najdete převážně eseje a knihy věnované filosofii a psychoanalýze, něco publicistiky, studijní texty a pár experimentálních výtvorů. Užijte si čtení! Informace o autorovi stránek najdete zde.

Petr Babka: Mistr

 

nevídané hudební produkty,
neslýchané verše.
mistr stoletý –
kdo je náš československo-český mistr?
tykal si s halasy,
předčil kejdže,
přežil výbuch atomu,
přeplul oceán,
opěl všechny prezidenty,
propral všechny sedimenty.

„Je vždy a všude pravým humanistou – vše pro lid!“
(Rudé právo)

„Jako pravý humanista nelituje námahy ani ztrát na životech, neboť mu jde jen o dílo a lidstvo.“
(Herald Tribune)

„Mistr z ČSSR, bratr národů v boji za mír.“
(Pravda)

schváleno ómbudsmanem
óm!

 

 

• Autor: Petr Babka
• Nakladatel: Skalák Jakub – Přestupní stanice
• ISBN: 978-80-907627-2-5
• Popis: 100 stran, česky
• Rok vydání: 2020 (1. vydání)
• Cena: 100,- Kč

k dostání

Univerzitní knihkupectví
Pasteurova 1
400 96 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 286 044
E-mail: knihkupectvi@ujep.cz
Otevírací doba: Po – Pá 9.00 – 17.00

Knihkupectví Pod Věží
Bílinská 110/3
40001 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 211 485
E-mail: knihkupectvi@podvezi.cz
Otevírací doba: Po – Pá 9.00 – 17.30, So 9.00 – 12.00

nebo na adrese tippelt@centrum.cz – kniha bude zaslána na dobírku ve výši 200,- Kč (včetně poštovného)

nebo je knihu možno dostat přímo od autora, když se domluvíte na adrese petrbabka@seznam.cz – předání v Praze („jednak nebudu nikam jezdit, jednak a hlavně většina lidí žije v Praze“).

Vatikánská vize globalizace vzdělávání

Hynek Tippelt

Abstrakt

V této studii analyzuji záměr vůdce katolické církve Františka iniciovat mezinárodní dokument s pracovním názvem Globální pakt o vzdělávání. Seznamuji s širšími souvislostmi tohoto záměru, s materiály, které jsou ze strany organizátorů mezinárodní konference, na níž by měl být dokument podepsán, k dispozici. Nastiňuji povahu papežovy představy o vzdělávání, jeho motivace a cíle a zvažuji, jaké jsou možnosti reálného dopadu jeho přítomné aktivity.

Abstract

In this study Vatican Vision of the Globalization of the Education I analyze the intention of the leader of the Catholic Church Francis to initiate an international document with the working title Global Pact on Education. I present the broader context of this project, materials available by the organizers of the international conference at which the document should be signed. I outline the nature of the Pope’s idea of education, his motivation and goals, and consider the possibilities of the real impact of his present activity.

Papežova výzva

„Globální pakt o vzdělávání” je idea, s níž v září 2019 představil papež František svůj záměr uspořádat světovou konferenci pod názvem Promýšlení globálního vzdělávacího spojenectví (Reinventing the Global Educational Alliance/Reinventing the Global Compact on Education). Setkání se uskuteční 14. května 2020 a zváni mají být světoví vůdci a mladí lidé. Návrh tohoto paktu František zdůvodnil nebývalou potřebou „sjednotit … úsilí v širší vzdělávací alianci, abychom zformovali zralé jedince schopné překročit rozdělení a antagonismy a obnovením tkáně vztahů přispěli k vytvoření bratrštějšího lidstva.”[1]

Z formálních problémů, s nimiž se vzdělávání dnes potýká, jmenuje František proces “rapidifikace”, v jehož průběhu jsme pod vlivem “smršti vysokorychlostních technologií upadli do pasti, v níž se neustále proměňují naše referenční body, následkem čehož lidská identita přichází o svou pevnost.”[2] Zamýšlené globální vzdělávací spojenectví nastínil František údajným africkým příslovím: „Abyste vychovali jedno dítě, potřebujete celou vesnici.“ Výchovně-vzdělávací „vesnice“ jako soubor činitelů, jejichž podíl nelze z efektivní výchovy a vzdělávání odmyslet, pak podle něj musí zahrnout i rodiny, občanskou společnost, vědu, sport, politiku a nadace .[3]

Kritika ideje

Papežův záměr se dočkal ostré reakce konzervativního katolického křídla. Pregnantní kritiku předložila například Matka Miriam, známá americká osobnost, zakladatelka kongregace „Dcery Marie, matky naděje izraelské“,  které Miriam vykla za cíl „práci na obnově Bohem zamýšlené rodiny“. Papežův záměr globalizovat vzdělávání označila za „démonický”: „Toto neochrání rodinu ani v nejmenším. Bude to vzdělávací vesnice, která nakonec zničí rodinu i lidský rod,” prohlásila.[4] Papež si od Globálního vzdělávacího paktu slibuje prosazení nového humanismu: „Je třeba odvahy umístit lidskou osobu do středu,” tvrdí.[5] Právě tím ale podle Matky vyjádřil to, co je s dnešním světem v nepořádku: „Namísto umístění Krista do středu, postavíme do něj člověka?” ptá se.[6] František sice sám v Laudato si’ připomněl slova svého předchůdce Benedikta, že stvoření je ohrožováno „tam, kde se sami činíme posledními instancemi … (a) kde nad sebou neuznáváme žádnou instanci,“[7] nicméně možná právě   na ně zapomněl.

Vatikánský web, který návrh paktu propaguje, uvádí, že účelem „vytvoření globální změny mentality prostřednictví vzdělávání” zve papež k podpisu „všechny, kteří mají starost o vzdělávání mladé generace”.[10] Takový záměr měli však podle Matky Miriam „komunisté už před sto lety: Zlo vstoupilo do církve a sám papež a hierarchie” mu podle ní podlehla.[11] Její názory na vzdělávání se s papežovými neslučovaly již dříve, kdy na ochranu dětí před genderovou a explicitní grafickou sexuální výchovou vyzvala rodiče k tomu, aby se ujali své povinnosti vzdělávat své děti sami.

Miriam se pozastavila také nad spíše zednářským jazykem otce Františka, který hovoří o „vyléčení trhliny mezi člověkem a Absolutnem”.[12] Poukázala na to, že pod tak mnohoznačnou frází je možno si představit Buddhu, boha muslimů nebo cokoli, avšak není to žádné z Božích jmen.[13] Lze si klást otázku, zda právě touto a podobnou neurčitostí nepřispívá František k překotné relativizaci a zmatení identity, s nimiž chtěl bojovat. Papež se ale domnívá, že přináší novou identitu danou společným domovem. Nabízí se otázka, zda nový domov znamená nové náboženství. Michael J. Matt, editor konzervativního katolického čtrnáctideníku The Remnant („Zbývající / Pozůstatek“) má za to, že František církev úspěšně proměňuje v náboženství nového, postkapitalistického a postdemokratického světového řádu, založené spíše na zednářských principech a naturalistickém vyznání než na křesťanství.[14]

Papežský list

Již úvodem svého listu z 12. září 2019 papež ozřejmuje návaznost své výzvy ke globálnímu vzdělávacímu spojenectví na encykliku Laudato si’. Ta bývá charakterizována jako environmentální a v jejím podtitulu se již objevil výše zmíněný obrat „náš společný domov”. Setkání je plánováno na páté výročí jejího vydání. Zatímco encyklika měla být pozváním k dialogu o budoucnosti planety, současná výzva vychází z náhledu – píše papež –, že „jakákoli změna vyžaduje vzdělávací proces zaměřený na rozvoj nové univerzální solidarity a přívětivější společnosti.”[15] Mezi žádoucími důrazy globalizovaného vzdělávání František jmenoval inkluzivitu, kterou radikálně bezhraničně chápe jako zmíněnou „´vzdělávací vesnici´, v níž všichni lidé, podle rolí, kterých se ujali, budou sdílet úkol vytvářet síť otevřených lidských vztahů.”[16]

Svou utopii papež rozvíjí úvahou, že

„v takové vesnici bude snazší dospět ke globální shodě na vzdělávání, které bude integrovat a respektovat všechny aspekty osobnosti, sjednotí studium s běžným životem, učitele, žáky, studenty a jejich rodiny a občanskou společnost v jejím intelektuálním, vědeckém, uměleckém, sportovním, politickém, obchodním a filantropickém rozměru. Jinými slovy, aliance mezi obyvateli země a naším společným domovem, o nějž jsme povinni se starat a respektovat ho. Taková aliance může vytvořit mír, spravedlnost a pohostinnost mezi všemi národy lidské rodiny, stejně jako dialog mezi náboženstvími.”[17]

Jak upozorňuje řecko-katolický teolog Emmanuel Hatzidakis, Františkův poněkud sveřepě holistický záměr ve svém perfekcionismu přehlíží, že úplnost je možná pouze pro světce a že uplatnění darů, kterými jsme byli obdařeni, je záležitostí svobodného rozhodnutí, z něhož se křesťan podle své víry bude zpovídat u posledního soudu.[18]

Ve svém listu papež zve „všechny, kteří   a na všech úrovních pracují na poli vzdělávání a výzkumu”. Pozval představitele významných náboženství, mezinárodních organizací a různých humanitárních institucí z akademické, ekonomické, politické a kulturní oblasti. Kdo konkrétně bude pozván, nebylo upřesněno. Kvůli dalšímu nastínění obsahu chystaného paktu bylo též ohlášeno, že květnovému setkání bude předcházet série tematických konferencí, jež budou zaměřeny na prosazování míru a lidských práv, mezináboženský dialog, migraci, mezinárodní spolupráci, uprchlíky, ekonomickou spravedlnost a ochranu životního prostředí.

Globalizace

K pochopení významu připravovaného smluvního dokumentu je třeba vzít v potaz i ostatní vatikánské aktivity v oblasti globalizace. Mezi nimi je v posledních několika letech zásadní především snaha o strategické sblížení globálně významných  náboženství. V té souvislosti je signifikantní, že jedna z přípravných konferencí se nebude konat ve Vatikánu ani v Itálii, ale v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, které papež navštívil v únoru 2019, aby s vrchním imámem káhirské university al-Azhar Ahmedem al Tajíb podepsal  , výzvu k míru mezi národy, náboženstvími a rasami. Deklarací z Abú Zabí papež vykročil směrem k vytvoření globální nadkonfesijní náboženské autority. Nedávným úspěchem na poli mezináboženského dialogu je Společná deklarace monoteistických abrahamovských náboženství o sklonku života, která z podnětu rabína Avrama Steinberga, spolupředsedy Bioetické komise státu Izrael, vznikla na půdě Papežské akademie pro život v mezináboženské komisi, složené z představitelů katolické církve, pravoslaví, protestantismu, judaismu a islámu.[19]

Na dokument z Abú Zabí odkazuje František také ve svém videoposelství, které natočil u příležitosti světového kongresu Mezinárodní organizace pro katolické vzdělávání, který se uskutečnil  5.-8. června 2019 v New Yorku(. Shledává jej podnětným pro vytváření „široké možnosti inkluze, která přesahuje školní zdi a svou proměňující silou proniká do celé společnosti”.[20] Motiv všezahrnující inkluze Františkovi volně přechází od výchovně-vzdělávací praxe do metafyzického pojmu, který vyjadřuje zásadní propojení lidstva se životním prostředím a z něho vyplývající etický požadavek solidarity se všemi živými bytostmi.[21] Ve jménu bratrství a civilizace lásky integruje papež ekologickou výchovu s náboženskou a celou vizi rámuje zaklínadlem humanismu, které se zdá zachycovat jeho koncepci globalizace.[22]

Humanismus

Proklamovaný humanistický důraz vede papeže k odmítnutí výkonnostní „diktatury výsledků”, která člověka zaměňuje za stroj a opomíjí péči o jeho všestranný růst.[23] „Dekonstrukci humanismu” chce římský biskup „zamezit tím, že do středu výchovného působení” bude postaven „člověk ve své celistvosti”.[24] Podle jeho videoposelství to znamená péči nejen o vzdělání, ale i o lidský a duchovní růst jak studentů, tak i učitelů a vedoucích pracovníků.[25]

Takzvaně humanistickým záměrem „odvážit se postavit člověka do středu”[26] papež zdůvodňuje, proč „potřebujeme nalézt jiné cesty, založené na správné antropologii a beroucí v potaz ekonomii, politiku, pokrok a růst.”[27] Podle Msgr. Angela Vincenza Zaniho, tajemníka Kongregace pro katolickou výchovu, který chystané setkání koordinuje, se konference pokusí soustředit úsilí o prosazení jiného modelu soužití, než jakým je masová individualistická společnost.[28]

Zamýšlená globální výchovná smlouva má být doprovázena brožurou o výchově k demokracii, na níž v září 2019  začala pracovat třicítka odborníků z mnoha univerzit, kterou na sérii přípravných seminářů ke světovému setkání sezvala papežská nadace Gravissimum Educationis, jež působí při Kongregaci pro katolickou výchovu. Publikace má přispět k „harmonickému soužití mezi občany demokratických států, kteří mají rozličná náboženská přesvědčení, etické horizonty a tradice, avšak mohou se shodnout na základních společných hodnotách, jakými jsou mír, solidarita a obecné dobro”.[29]

Zde se hodí připomenout, že za „obecné dobro všech a pro všechny” označil František v Laudato si’ klima, čímž poněkud nahrál konzervativcům, kteří v něm vidí modlářského heretika, jenž zavádí jakýsi „klimatický new age”.

Zdá se, že podobný „obrat k člověku” může vést k politováníhodnému zapomenutí na možnost bezpečného spolehnutí na Boží plán spásy. Snad v panickém otřesu víry v budoucnost a pod vlivem Gréty, o níž hovořil na Amazonské synodě, která v říjnu proběhla ve Vatikánu a jejímž mottem bylo „Nové stezky církve a integrální ekologie“, se papež strachuje, že „v ekologické dimenzi se hraje o budoucnost.“

Panteismus

papežova upozornění, že „nejsme Bůh. Země nás předchází a byla nám dána.”[30] Navzdory tomu, že František hovoří o nutnosti odvahy postavit člověka do středu, možná se mu této odvahy úplně nedostává, neboť jeho humanismus má spíše panteistický nebo holistický než antropocentrický kontext. Hlavními idejemi, jež vzešly z Amazonské synody, která se sice týkala jednoho regionu, ale jejíž dosah byl avizován jako univerzální,[31] je umožnění alternativních obřadů vyjadřujících vlastní duchovní dědictví[32] a rozšíření funkce žen v církvi.[33] Panteistický podtext těchto idejí může zdůvodnit, proč se principiálně každý člověk a každý obřad se může stát součástí celku všezahrnující liturgie.   je cítit také, když papež v encyklice slovy světce, jehož jméno přijal, vyznává lásku “bratru slunci, sestře luně, sestře řece a matce zemi”.

Panteismus bývá chápán jako názor neuznávající transcendenci a některé Františkovy formulace z jeho Promluvy na závěr zasedání biskupské synody o Amazoni v synodní aula Pavla VI. naznačují, že s ní vskutku nepočítá: „Na manifestacích mládeže, ať v hnutí Grety či jiných, bývá nesen transparent, který praví: ´budoucnost je naše´. Neříká tedy ´za naši budoucnost´, ale ´naše je budoucnost´. To je povědomí existujícího ekologického nebezpečí evidentně nejen v Amazonii.”[34]

také nejlépe vyhovuje holistickým rysům „nového ekologického vědomí”, jehož známky podle papeže „postupně sdílí stále větší počet zemí”. Již v Laudato si’ František připomíná slova svého předchůdce Benedikta, že „svět nemůže být analyzován izolováním jednoho ze svých aspektů, protože ´kniha přírody je jedna a nedělitelná´“. V nedávném rozhovoru Práce a tvořivý duch pro nový ekonomický řád, který dal 7. září finančnímu deníku Il Sole 24 ore, papež František ozřejmuje, že „klíčovým bodem” nového ekologické vědomí, které by chtěl kultivovat, je uznání „skutečnost(i), že mluvíme-li o životním prostředí, pokaždé to znamená také rozhovor o člověku, … (tak)že úpadek životního prostředí jde ruku v ruce s lidským úpadkem”.[35]

Určitá míra celostního nazírání není v katolicismu nic nového, nicméně stvořitelský akt předpokládá substanciální odlišnost Boha od jeho stvoření. František se samozřejmě nemýlí, když v Laudato si’ cituje z Katechismu katolické církve věty o tom, že „vzájemná závislost tvorů je Boží záměr”. Vskutku stačí pohledět na „slunce a měsíc, cedr i malý květ, orl(a) i vrabc(e)” a seznáme, že „tvorové existují jen ve vzájemné závislosti, aby se navzájem doplňovali a sloužili jeden druhému.“ Františkova teze, že „všechno je propojeno”[36], musí nicméně zůstat nadsázkou, nemá-li křesťanství přijít o svá specifika, která stojí na základní premise, že Bůh je na tom, co stvořil, zcela nezávislý. Pokud snad František nezvažuje, že již žijeme na konci časů, kdy „Bůh bude všechno ve všem“ (1 Kor 15,28), anebo nás k němu nechce dovést.[37]

K technice a obsahu vzdělávání

Konkrétní představu vzdělávání nastínil papež v několika bodech. Zaprvé je to důraz na vzdělávání dětí, který by se mohl zdát samozřejmý zvláště v církvi, jež se orientuje uctíváním Božího dítěte. V kontextu celkové papežovy strategie, která vzdělávání ve jménu humanismu chápe jako nástroj řízení společnosti a v ní nyní dominantních globalizačních procesů, se však lze ptát, zda zde výchova a vzdělávání nejsou zneužívány, jak o tom ve svých knihách píše A. Millerová, která zneužívání dětí neváhá označit za základ naší západní/euroatlantické civilizace.[38]

Na „rychlostní chaos” s jeho destruktivními následky na soudržnost lidské identity a psychologické uspořádanosti papež navrhuje reagovat tím, „že času navrátíme jeho přednostní hodnotu, a to zejména ve vývojovém věku, sahajícím od dětství po adolescenci”. Jeho další formulace naznačují, že má na mysli individualizované vzdělávání, které ovšem nebude ponecháno v péči rodičů, nýbrž zmiňované “globální vzdělávací vesnice”.[39]

V promluvě na nedávné konferenci katolických univerzit „Budoucnost zdravotnictví a univerzitního ekosystému“ se papež soustředil na roli vůdců.[40] S ohledem na naléhavost “tlaku zakoušeného v různých odvětvích společensko-hospodářského, politického a kulturního života” vyzývá veškerý univerzitní systém k “výchově protagonistů obecného dobra, tvořivých vůdčích postav s poctivým pohledem na svět i člověka, odpovědných za občanský a sociální život”.[41]

K formování takových “nových lídrů”, řekněme etických trendsetterů, je podle Františka nutno “investovat akademický čas nejen do rozvoje mysli, ale také srdce, svědomí… studenta”. “Každý… kulturní člověk má povinnost více sloužit , protože toho více ví. … celý ekosystém akademických institucí… (má) jako celek dostát této povinnosti.”[42]

Pokud jde o rozsah proklamovaného “vzdělávání pro globální environmentální spolupráci”, v duchu svého sveřepě holistického přístupu a věren poněkud přepjaté víře v možnost dosažení úplnosti se papež již v Laudato si’ otevřel kompletní tradici poznání všech oborů. Máme-li “napravit všechno, co jsme zničili, pak nesmí být přehlíženo žádné vědecké odvětví, žádná forma moudrosti, ani ta náboženská…,“ píše.

Potřebujeme globální jednotu?

K čemu potřebujeme globální jednotu? Pokud je cosi jako náš “společný domov”, ať už ho chápeme jako společnost propojenou se životním prostředím, planetu Zemi nebo lidský duch, jedná se o přirozené struktury, založené na přirozených a nezrušitelných propojeních, která ke své realizaci nevyžadují institucionální zprostředkování.

Pakty  je třeba uzavírat, když hrozí nějaká válka (v širokém slova smyslu). Vzdělávací aliance je z tohoto hlediska strategickou zbraní na poli informační a psychologické války. Je nepochybně pozoruhodné, že globální vzdělávací pakt navrhuje instituce, pro kterou je vzdělávání druhotným zřetelem, neboť by měla udržovat především pakt mnohem vyšší závažnosti. To lze pochopit jako výraz úsilí o prosazení konceptuální moci, pro niž je vzdělávání srovnatelné s náboženským formováním jako nástrojem vštípení určité mentality.

Přítomnou iniciativou papež profiluje svou roli politické síly v globalizačním procesu, která, byť není rozhodující, soustředěně usiluje o významný podíl na jeho řízení. Jaký dopad bude mít vytvoření Globální vzdělávací aliance na vzdělávání na české univerzitě? Byť sám o sobě nebude mít dopad žádný, jako milník ukazuje směr, kterým se globalizační procesy poslední desetiletí ubírají, a kterým bude vzdělávání v budoucnu možná ovlivněno.

Odpůrci tohoto trendu se mohou ptát, jestli je pakty třeba uzavírat, pokud nehrozí žádná prohraná válka. Lze jim odpovědět, že nikoli. Snaha o institucionalizaci globální konceptuální moci nemusí být projevem toho, že se tato moc utváří, ale může být také znakem toho, že je tato moc oslabena a institucionalizací se chce posílit. Buď jak buď, pravda se každopádně uhájí sama a bez aliance.

Zdroje a literatura

Deklarace tří monoteistických náboženství proti eutanazaii, in: Vatican News, 29. října 2019, online:  https://www.vaticannews.va/cs/vatikan/news/2019-10/deklarace-tri-monoteistickych-nabozenstvi-proti-eutanazaii.html.

František I., Laudato si’, in: Radio Vaticana, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22011.

Hatzidakis, Emmanuel, The Pope’s “Launch of the Educational Alliance”, commented, in: Orthodox Witness, September 27, 2019, online: http://orthodoxwitness.org/the-popes-launch-of-the-educational-alliance-commented/.

Matt, Michael J., Pope Sachs Church: Vatican Embraces United Nations Goals, in: The Remnant, November 8, 2019, online: https://remnantnewspaper.com/web/index.php/articles/item/4665-pope-sachs-church-vatican-embraces-united-nations-goals.

Millerová, Alice, Nesmíš si povšimnout: Realita dětství a dogmata psychoanalýzy, Praha: Triton 2016.

Odborné vzdělání nesmí odhlížet od etické dimenze, připomíná papež katolickým univerzitám, in: Vatican News, 4. listopadu 2019, online: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2019-11/odborne-vzdelani-nesmi-odhlizet-od-eticke-dimenze-pripomina-pap.html.

Pope Francis I, Message of His Holiness Pope Francis for the Launch of the Global Compact on Education, online: http://www.vatican.va/content/francesco/en/messages/pont-messages/2019/documents/papa-francesco_20190912_messaggio-patto-educativo.html.

Pope Francis: a global pact for education, in: United World Project, 14 September 2019, online: http://www.unitedworldproject.org/en/workshop/pope-francis-a-global-pact-for-education/.

Pope Francis invites religious, political leaders to sign ‘Global Pact’ for ‘new humanism’, in: LifeSiteNews, online: https://www.lifesitenews.com/news/pope-francis-global-education-pact.

Pope’s proposal for ‘new humanism’ would ‘wipe out Christianity’: Mother Miriam, in: LifeSiteNews, online:  https://www.lifesitenews.com/news/popes-proposal-for-new-humanism-would-wipe-out-christianity.

Práce a tvořivý duch pro nový ekonomický řád. Finanční deník Il Sole 24 ore v exkluzívním rozhovoru s papežem Františkem, in: Radio Vaticana, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=28168

Probíhá přípravný seminář ke světovému setkání o výchově, in: Radio Vaticana, 17.9.2019, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=29918.

První návrhy z amazonské synody: Zvláštní amazonský obřad, in: Vatican News, 18. října 2019, online:  https://www.vaticannews.va/cs/vatikan/news/2019-10/prvni-navrhy-z-amazonske-synody-zvlastni-amazonsky-obrad.html.

Svatý otec, Laudato si´, 2. kapitola, in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22015.

Svatý otec, Tradice je úschovna budoucnosti. Promluva papeže na závěr zasedání biskupské synody o Amazoni, synodní aula Pavla VI., in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php?id=30121.

Výchovou proti dekonstrukci humanismu, in: Vatican News, 17. 6. 2019, online: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2019-06/vychovou-proti-dekonstrukci-humanismu0.html.

Poznámky

[1] Srv.: „Never before has there been such need to unite our efforts in a broad educational alliance, to form mature individuals capable of overcoming division and antagonism, and to restore the fabric of relationships for the sake of a more fraternal humanity.” (Pope Francis I., Message of His Holiness Pope Francis for the Launch of the Global Compact on Education, online: http://www.vatican.va/content/francesco/en/messages/pont-messages/2019/documents/papa-francesco_20190912_messaggio-patto-educativo.html).

[2] Srv. „Education clashes with what has been called a process of “rapidification” that traps our existence in a whirlwind of high-speed technology and computerization, continually altering our points of reference. As a result, our very identity loses its solidity and our psychological structure dissolves in the face of constant change that ´contrasts with the naturally slow pace of biological evolution´ (Laudato Si’, 18).” (Ibid.)

[3]  Srv. „According to an African proverb, “it takes a whole village to educate a child”. We have to create such a village before we can educate. In the first place, the ground must be cleared of discrimination and fraternity must be allowed to flourish, as I stated in the Document that I signed with the Grand Imam of Al-Azhar on 4 February this year in Abu Dhabi. In this kind of village it is easier to find global agreement about an education that integrates and respects all aspects of the person, uniting studies and everyday life, teachers, students and their families, and civil society in its intellectual, scientific, artistic, athletic, political, business and charitable dimensions.“ (Ibid.)

[4]  Pope’s proposal for ‘new humanism’ would ‘wipe out Christianity’: Mother Miriam, in: LifeSiteNews, online:  https://www.lifesitenews.com/news/popes-proposal-for-new-humanism-would-wipe-out-christianity.

[5] Srv. „First, we must have the courage to place the human person at the centre.” (Pope Francis I, Message of His Holiness Pope Francis for the Launch of the Global Compact on Education, online: http://www.vatican.va/content/francesco/en/messages/pont-messages/2019/documents/papa-francesco_20190912_messaggio-patto-educativo.html.)

[6] Pope’s proposal for ‘new humanism’ would ‘wipe out Christianity’: Mother Miriam, in: LifeSiteNews, online:  https://www.lifesitenews.com/news/popes-proposal-for-new-humanism-would-wipe-out-christianity.

[7] František I., Laudato si’, in: Radio Vaticana, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22011.

[8] Pope’s proposal for ‘new humanism’ would ‘wipe out Christianity’: Mother Miriam, in: LifeSiteNews, online:  https://www.lifesitenews.com/news/popes-proposal-for-new-humanism-would-wipe-out-christianity.

[9] „There is no common home we have but Heaven and Christianity on Earth this side of Heaven. We have no common home other than that.” (Ibid.)

[10] Pope Francis invites religious, political leaders to sign ‘Global Pact’ for ‘new humanism’, in: LifeSiteNews, online: https://www.lifesitenews.com/news/pope-francis-global-education-pact.

[11] Pope’s proposal for ‘new humanism’ would ‘wipe out Christianity’: Mother Miriam, in: LifeSiteNews, online:  https://www.lifesitenews.com/news/popes-proposal-for-new-humanism-would-wipe-out-christianity.

[12] Ibid.

[13] Ibid.

[14] Matt, Michael J., Pope Sachs Church: Vatican Embraces United Nations Goals, in: The Remnant, November 8, 2019, online: https://remnantnewspaper.com/web/index.php/articles/item/4665-pope-sachs-church-vatican-embraces-united-nations-goals.

[15] Srv.: „In my Encyclical Laudato Si’, I invited everyone to cooperate in caring for our common home and to confront together the challenges that we face. Now, a few years later, I renew my invitation to dialogue on how we are shaping the future of our planet and the need to employ the talents of all, since all change requires an educational process aimed at developing a new universal solidarity and a more welcoming society.” (Pope Francis I., Message of His Holiness Pope Francis for the Launch of the Global Compact on Education, online: http://www.vatican.va/content/francesco/en/messages/pont-messages/2019/documents/papa-francesco_20190912_messaggio-patto-educativo.html).

[16] Ibid.

[17] Srv.: „In this kind of village it is easier to find global agreement about an education that integrates and respects all aspects of the person, [complete person is a Saint, in the image and likeness of Christ] uniting studies and everyday life, teachers, students and their families, and civil society in its intellectual, scientific, artistic, athletic, political, business and charitable dimensions. An alliance, in other words, between the earth’s inhabitants and our [Creator? No, our] “common home”, which we are bound to care for and respect. An alliance that generates peace, justice and hospitality among all peoples of the human family [Yeah, which is something Christianity cannot do, since it addresses only Christians, and not even all of them, since they are fragmented to a zillion pieces] as well as dialogue between religions.“ (Ibid.)

[18] Hatzidakis, Emmanuel, The Pope’s “Launch of the Educational Alliance”, commented, in: Orthodox Witness, September 27, 2019, online: http://orthodoxwitness.org/the-popes-launch-of-the-educational-alliance-commented/.

[19] Srv. Deklarace tří monoteistických náboženství proti eutanazaii, in: Vatican News, 29. října 2019, online:  https://www.vaticannews.va/cs/vatikan/news/2019-10/deklarace-tri-monoteistickych-nabozenstvi-proti-eutanazaii.html.

[20] Srv. „Pokud se naučíme chápat potřeby druhým lidí, rosteme a zrajeme spolu s nimi. Výchovná komunita poté prostřednictvím trpělivé každodenní práce vytváří širokou možnost inkluze, která přesahuje školní zdi a svou proměňující silou proniká do celé společnosti, v níž podporuje setkání, pokoj a smíření. Dokument o lidském bratrství, který jsem podepsal spolu s vrchním imámem Al-Azhar, v této souvislosti nabízí podněty k úvaze i akci.“ (Výchovou proti dekonstrukci humanismu, in: Vatican News, 17. 6. 2019, online: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2019-06/vychovou-proti-dekonstrukci-humanismu0.html)

[21] Srv.: „Římský biskup v zaslaném videoposelství uvažuje nad tématem konference, které zní: „Vychovávat k bratrskému humanismu a budovat civilizaci lásky“ a které uvádí do souvislosti s Deklarací o křesťanské výchově Gravissimum educationis II. vatikánského koncilu. Humanismus požadovaný od katolických vzdělávacích zařízení hájí vizi společnosti založenou na člověku a jeho nezcizitelných právech, brání spravedlnost a mír na základě korektního vztahu mezi jednotlivcem, společností a státem, podporuje solidaritu a subsidiaritu. Takovýmto humanismem se oduševňuje též hospodářský rozvoj, cituje papež František svého předchůdce Jana Pavla II. (Promluva k univerzitním profesorům, 9. 9. 2000): ´Tento humanistický zorný úhel dnes nemůže odhlédnout od ekologické výchovy, která podněcuje ke spojenectví lidstva s životním prostředím, a to na různých úrovních – na vnitřní rovině vztahu k sobě samým, na úrovni solidarity s druhými lidmi, na přirozené úrovni ve vztahu se všemi živými bytostmi a na duchovní úrovni ve vztahu k Bohu.´” (Ibid.)

[22] Srv.: „Jednou z hlavních obtíží, s níž se dnes vzdělávání střetává, je rozšířená tendence k dekonstrukci humanismu. Individualismus a konzumismus vedou k soutěživosti, která znehodnocuje spolupráci, zastiňuje obecné hodnoty a podlamuje základní pravidla společného soužití. Rovněž kultura lhostejnosti, která prostupuje vztahy mezi lidmi i národy, jakož i péči o společný domov, nahlodává smysl pro humanismus.“ (Ibid.)

[23] Srv.: „Papež dále varoval před jiným nebezpečím, ohrožujícím delikátní poslání vychovatele, a sice ´diktaturou výsledků´. Snaha o okamžité a nejspíše číselné ohodnocení studenta plyne z převládající výrobní a spotřební logiky, ovšem opomíjí jeho všestranný růst, nedbá na jeho případné obtíže, omyly a obavy, ale také sny a svobodu. Výkonností diktatura přetváří člověka v laboratorní objekt a uměle jej připodobňuje ke stroji.” (Ibid.)

[24] Ibid.

[25] Srv.: „Za tímto účelem má být vychovatel náležitě odborně připraven a zároveň oplývat lidskostí, aby se uměl pohybovat mezi svými studenty a podporovat jejich lidský i duchovní růst. Vychovatel v sobě musí spojovat kvalitu vzdělávání, pozornost vůči lidem a láskyplnou péči o ně. Obě tato hlediska vyžadují trvalou formaci učitelů i vedoucích pracovníků, aby si dokázali uchovat vysokou profesionalitu a současně pečovali o svou víru a duchovní motivace.“ (Ibid.)

[26] Ibid.

[27] Hatzidakis, Emmanuel, The Pope’s “Launch of the Educational Alliance”, commented, in: Orthodox Witness, September 27, 2019, online: http://orthodoxwitness.org/the-popes-launch-of-the-educational-alliance-commented/.

[28] Srv.: „Msgr. Angelo Vincenzo Zani, secretary of the Congregation for Catholic Education, who is in charge of coordinating the event, explains, “The event to which Pope Francis invites representatives of civil, religious, social, and cultural society is a point of arrival for making known and valuing what so many people and institutions are already doing in the world. At the same time, it is a starting point for setting and sharing some essential objectives towards which to bring together the efforts of all and open new projects and paths that promote models of coexistence alternative to those of a mass and individualistic society and therefore poor in human values and prospects of hope.” (Pope Francis: a global pact for education, in: United World Project, 14 September 2019, online: http://www.unitedworldproject.org/en/workshop/pope-francis-a-global-pact-for-education/)

[29] Probíhá přípravný seminář ke světovému setkání o výchově, in: Radio Vaticana, 17.9.2019, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=29918.

[30] Svatý otec, Laudato si´, 2. kapitola, odstavec 67, in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22015.

[31] První návrhy z amazonské synody: Zvláštní amazonský obřad, in: Vatican News, 18. října 2019, online:  https://www.vaticannews.va/cs/vatikan/news/2019-10/prvni-navrhy-z-amazonske-synody-zvlastni-amazonsky-obrad.html.

[32] Srv. „Navrhuje se, aby synoda přijala usnesení, podle něhož by se amazonské národy mohly vydat na novou cestu vlastního amazonského obřadu, vyjadřujícího liturgické, teologické, disciplinární a duchovní dědictví, které jim náleži.” (Ibid.)

[33] Ibid.

[34] Svatý otec, Tradice je úschovna budoucnosti. Promluva papeže na závěr zasedání biskupské synody o Amazoni, synodní aula Pavla VI., in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php?id=30121.

[35] Srv.: „O toto rostoucí vědomí bychom měli mimořádně pečovat, protože je nezbytné přejít od pouhého popisu příznaků k uznání lidských kořenů ekologické krize, od pozornosti vůči životnímu prostředí k integrální ekologii, od představy všemohoucnosti k vědomí o omezenosti zdrojů. Klíčovým bodem je skutečnost, že mluvíme-li o životním prostředí, pokaždé to znamená také rozhovor o člověku. Úpadek životního prostředí jde ruku v ruce s lidským úpadkem, či spíše chudí lidé platí za důsledky, vyvolané pošlápáváním stvoření. Jestliže se má rozvíjet ekologická dimenze, vyžaduje to souběh vícero akcí – politické, kulturní, sociální a produktivní. Zejména utváření nového ekologického vědomí se zakládá na novém životním stylu, který by se měl zaměřit na budování harmonické budoucnosti, podporu všestranného rozvoje, umenšování rozdílů, objevování vazeb v rámci tvorstva a vymýcení konzumismu”. (Práce a tvořivý duch pro nový ekonomický řád. Finanční deník Il Sole 24 ore v exkluzívním rozhovoru s papežem Františkem, in: Radio Vaticana, online: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=28168)

[36] Svatý otec, Laudato si´, 2. kapitola, odstavec 91, in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22015.

[37] Srv.: „To nás přivádí ke konci časů, až Syn odevzdá všechno Otci, takže bude „Bůh všechno ve všem“ (1 Kor 15,28). Takto se tvorstvo tohoto světa již nejeví jako pouhá přirozená realita, protože Vzkříšený ji tajemně obestírá a orientuje k údělu plnosti. Samy polní květy i ptáci, jež s úžasem nazíral svýma lidskýma očima, jsou teď naplněni Jeho zářivou přítomností.“ (Svatý otec, Laudato si´, 2. kapitola, odstavec 100, in: Radio Vaticana, online: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22015.)

[38] Srv.: Millerová, Alice, Nesmíš si povšimnout: Realita dětství a dogmata psychoanalýzy, Praha: Triton 2016.

[39] Další překážkou v oblasti vzdělání a výchovy je současné zrychlování životního rytmu a s ním související neustálá změna opěrných bodů. Lidská identita tak ztrácí soudržnost a psychologická uspořádanost se rozpadá kvůli nepřetržité transformaci, popírající přirozenou pomalost biologické evoluce. „Na tento rychlostní chaos máme reagovat tím, že času navrátíme jeho přednostní hodnotu, a to zejména ve vývojovém věku, sahajícím od dětství po adolescenci. Každý člověk potřebuje vlastní časový průběh, aby si osvojil znalosti, upevnil je a přetvářel. Opětovné nalezení času kromě toho obnáší docenění ticha či zastávku ke kontemplaci přírodních krás, v níž nalézáme podněty k péči o náš společný domov a novému životnímu stylu, respektujícímu budoucí generace. Jedná se o úkon zodpovědnosti vůči našim potomkům, který nelze zanedbat!“ (Výchovou proti dekonstrukci humanismu, in: Vatican News, 17. 6. 2019, online: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2019-06/vychovou-proti-dekonstrukci-humanismu0.html)

[40] Odborné vzdělání nesmí odhlížet od etické dimenze, připomíná papež katolickým univerzitám, in: Vatican News, 4. listopadu 2019, online: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2019-11/odborne-vzdelani-nesmi-odhlizet-od-eticke-dimenze-pripomina-pap.html.

[41] „Silný tlak zakoušený v různých odvětvích společensko-hospodářského, politického a kulturního života vede univerzity k tomu, aby se dotazovaly na své poslání a na roli vyučujících, která nespočívá pouze ve výuce, výzkumu a přípravě nových generací kvalifikovaných odborníků, nýbrž také ve výchově protagonistů obecného dobra, tvořivých vůdčích postav s poctivým pohledem na svět i člověka, odpovědných za občanský a sociální život. Univerzity se dnes mají tázat, jaký přínos mají a mohou dát k integrálnímu zdraví člověka a solidární ekologii.“ (Ibid.)

[42] „Formace nových lídrů dosáhne svého cíle, pokud se jí podaří investovat akademický čas nejenom do rozvoje mysli, ale také srdce, svědomí a praktických dovedností studenta. Vědecké a teoretické znalosti se musí promísit s vnímavostí vědce či badatele, aby výsledky jeho studia nebyly pojímány v sebevztažném smyslu, tedy k potvrzení vlastní odborné pozice, nýbrž projektovány ve smyslu vztahovém a sociálním. Každý vědec a kulturní člověk má povinnost více sloužit, protože toho více ví. Stejně tak univerzitní obec, zejména křesťanského založení, a celý ekosystém akademických institucí, mají jako celek dostát této povinnosti.“ (Ibid.)

Tato sestava potřebností by stála za vysvětlení.

Obecně bych šetřil kurzívou

Na co se vztahuje „proto?“

„Naléhavá výzva…etc.“ je „tento výraz“, který označuje přírodu a naši závislost na ní? Zdá se mi nejasné.

Proč k modlářství?

???

Jakých denominací? Káhirská universita, jejíž představitel je dále zmíněn, je denominací?

Anglický název zní: “Document on Human Fraternity for World Peace and Living Together”

Kdy?

Proč tajemné?

To si zasluhuje zdůvodnění, ale přesnější vztažení pojmu panteismu k obsahu podkapitoly v této podkapitole chybí.

Co je panteistická zbožnost (najednou se pojem vynořuje)? A jak souvisí s obsahem celého odstavce?

Proč „sloužit“?

Pakty jsou také obchodní, nejen vojenské.

Schází mi shrnující pohled na diskusi Františka a odpůrců, který by pomohl ke zdůvodněnosti uvedení hlasu odpůrců. Jinak není zřejmé, proč se o nich autor zmiňuje.