Úvodní stránka > Dalajláma pro válku > Dalajláma pro válku

Dalajláma pro válku

Jak je to s pacifismem Tändzina Gjamccho a proč podle něj válka pomalu přestává být tak vhodným prostředkem organizace společnosti, jako tomu bylo dříve?

Hynek Tippelt

V následujících několika odstavcích předkládám krátký soubor dalajlámových výroků týkajicích se války a jejich letmou interpretaci.

„Jelikož armády jsou legální, cítíme to tak, že válka je přijatelná. Obecně vzato, nikdo nepocituje válku jako zločinnou ani její přijímání jako zločinný postoj. Byli jsme skutečně zmanipulováni. Válka není ani slavná, ani přitažlivá. Je strašná. Její povahou je tragédie a utrpení.“

„Since armies are legal, we feel that war is acceptable; in general, nobody feels that war is criminal or that accepting it is criminal attitude. In fact, we have been brainwashed. War is neither glamorous nor attractive. It is monstrous. Its very nature is one of tragedy and suffering.“

http://www.dalailama.com/messages/world-peace/the-reality-of-war

— jakkoli vyznává, že válka je tragická a plná utrpení, tvrdí, že lidé (doslova „my“)  ji akceptují natolik, že není nikdo (tedy ani on), pro koho by byla zločinem. Nepředpokládáme-li, že se dalajláma nepokládá za člověka, jednoznačně tvrdí, že on je pro válku. Zároveň vnucuje představu, že neexistuje nikdo, kdo by s ním nesouhlasil.

„Časem si dokážeme zvyknout na cokoli“ „In time, we can get used to anything.“ (tamtéž)

— popírá existenci lidské přirozenosti. Z jeho tvrzení vyplývá například to, že válka časem nemusí být pro nikoho žádnou tragédií, protože si na ni zkrátka zvykneme.

„Chci vyjasnit, ze ačkoli jsem v hloubi proti válce, neobhajuji smíření. Často je nutné zaujmout silný postoj proti nespravedlivé agresi. Například všem je zcela jasné, že druhá světová válka byla zcela oprávněna. „Zachránila civilizaci“ (proč je to v uvozovkách?) od tyranie nacistického Německa, jak správně vyjádřil Churchill. Z mého hlediska byla správná i korejská válka, neboť dala jižní Koreji šanci na postupně se vyvíjející demokracii.“

„I want to make it clear, however, that although I am deeply opposed to war, I am not advocating appeasement. It is often necessary to take a strong stand to counter unjust aggression. For instance, it is plain to all of us that the Second World War was entirely justified. It „saved civilization“ from the tyranny of Nazi Germany, as Winston Churchill so aptly put it. In my view, the Korean War was also just, since it gave South Korea the chance of gradually developing democracy.“ (tamtéž)

— postoj „neobhajuji smíření“ („appeasement“, výraz odvozený od „peace“, tj. mír) zdůvodňuje příklady „druhá světová válka byla zcela oprávněná“ nebo „korejská válka byla spravedlivá“. Celé války? Dalajláma to tvrdí. Domnívá se tedy, že třeba okupace Čech, invaze v Normandii, stejně jako bombardování Berlína nebo obléhání Petrohradu, bylo ospravedlněné. Čím? Zachránilo to civilizaci? Jakou to dává logiku? Snad by dávalo by, kdyby celá valka byla kvůli tomu, že se zahraničí vměšovalo do situace Nemecka – bylo třeba zachránit civilizaci tam? Myslí to tak? Pokud ano, pak hájí právo na akce analogické „humanitárnímu bombardovani“ v Jugoslávii nebo nedávnému vpádu našeho vojenského bloku do Iráku či Libye. Tvrdí-li, že je „v hloubi proti válce“, pak se zdá, že se tento jeho postoj ukrývá tak hluboko, že jej sám víceméně neaplikuje.

Ve snaze o kompromisní řešení konečně zcela explicitně říká, že někdy je válka či násilí žádoucí:

„Nicméně, je obtížné odhadnout tyto záležitosti dostatecně přesně. Válka je násilí a násilí se nedá předpovídat. Je tudíž lépe se mu vyhnout, pokud je to možné, a nikdy nemít za to, že předem víme, jestli výsledek určité války bude prospěšný nebo ne.“

„Nevertheless, it is very difficult to assess al such matters with any degree of accuracy. War is violence and violence is unpredictable. Therefore, it is better to avoid it if possible, and never to presume that we know beforehand whether the outcome of a particular war will be beneficial or not.“ (tamtéž)

Jediným mravně relevantním důvodem (v odstavcích předchazejicích posledně citovanému se na věc dívá z ekonomického, psychologického hlediska apod.), na kterém zakládá relativní odmítání války, je, že předem nelze přesně odhadnout její důsledky. Zdá se, ze podle Tändzina Gjamccho válka pomalu přestává být tak vhodným prostředkem organizace společnosti, jako tomu bylo dříve. Válka tedy sama o sobě, podle dalajlámy, rozhodně není nic špatného (jakkoli je schopen současně tvrdit, že proti válce je).

„Zdá se, že násilí již nyní nevytváří kladné výsledky.“ „Violence never seems now to produce positive results,” he continued. – See more at: http://vtdigger.org/2012/10/14/dalai-lama-the-concept-of-war-is-outdated/#sthash.7eFAmL1f.dpuf

— … doba se změnila, dnes již válka není tak dobrý nástroj, jako tomu bylo dříve … Zdá se, že si nedokáže představit, že by někdo věřil tomu, ze válčit nebylo dobře nikdy.

Srov. dál např.  Co dalajlama (ne)vědel o akciích CIA v prospěch Tibetu (Süddeutsche Zeitung) http://tinyurl.com/nn88j43

  1. Anonymní
    Září 24, 2013 (21:32)

    Nejprve bych chtěl říci, že mě takovýto článek na těchto stránkách docela překvapil, a to nemile. Co ve mně vyvolává odpor není snad nějaký nesouhlas s názory, ale způsob prezentace těchto názorů. Toto mé vyjádření nelibosti nemá mít žádnou argumentační váhu, chtěl jsem pouze sdělit své pocity. Tyto pocity následně umocňují časté absence háčků a čárek a jiné překlepy, neboť ve spojení s předchozím u mě vyvolávají dojem arogance.

    Abych vyjádřil svůj nesouhlas také konkrétně, tak se mi nelíbí způsob argumentace hned první Vaší reakce na představený citát.
    Nejprve k části „tvrdí, že lidé (doslova „my“) ji akceptují natolik, že není nikdo (tedy ani on), pro koho by byla zločinem. Nepředpokládáme-li, že se dalajláma nepokláda za člověka, jednoznačně tvrdí, že on je pro válku.“ Souhlasím, že vzali bychom li citát doslovně, pak máte skutečně asi pravdu a toto je řečeno. Skutečně si však myslíte, že toto oním „in general, nobody“ chtěl říci? Nebude spíše pravděpodobnější, že se zde jedná spíše o hovorovější vyjádření referující o nepřesně definované a fakty nepodchycené „většině“ a „obecným pohledem“ „lidí“? Skutečně si myslíte, že chtěl řečník mluvit o přísně logicky „všech“? A pokud pak tato obecnost má zahrnovat i jeho samotného, myslíte, že toto „akceptování“ je hned na první rovině vyjádřením souhlasu a podpory přiřknutým oněm „všem“, které zahrnuje i nás? Já si to tedy nemyslím, a přestože nejsem ani obeznámen s Dalajlamovým životem, postoji a vyjádřeními, a ani nejsem schopen tento názor podpořit jakýmsi důkazním materiálem, jsem z této krátké citace až přesvědčen o jiném záměru řeči. Tím si myslím je následující: Vyjádřená obecnost se má vztahovat na vidinu rozšířeného a většinou zastávaného pohledu jako když bych řekl, že „Nošení kalhot na veřejnosti je v západní společnosti obecně všemi přijímáno“. Tím tento pohled nevnucuji ani Vám a ani sobě. Dále, souhlasím, že již perspektiva pohledu, která něco vypovídá o „většině lidí“ nebo dokonce o v tomto smyslu chápané „všichni“, odkazuje pravděpodobně k určité podobnosti pohledu i u samotného mluvčího. Ten však může být ve stádiu překonání tohoto pohledu či svádění vnitřního boje s tímto pohledem, aniž by jej hned podporovatl. Takto například mohu říci „Obecně všichni si rádi dopřejeme čokoládu a pěnové koupele“ a přesto být s touto vnitřní tendencí v konfliktu. Pokud by zde byl problém smyslové tendence oproti spíše rozumové, pak mohu uvést příklad „Obecně všichni máme tendenci se vyhýbat snaze u uspořádání nekoherence našich názoru na svět“, a přesto mohu být filosofem. To tedy k onomu „všichni“ a být jednoznačně pro válku.

    Dále: „Časem si dokážeme zvyknout na cokoli“ Ať už je tento výrok pravdivý a nebo není, z Vaší reakce cítím obviňování typu „Tvrdi, že si na válku zvykneme, tak proč se proti ni bouřit.“ Myslím si, že zde opět pouze vyjadřuje jakousi empirickou hypotézu, že si lidé jsou schopni zvyknout na nejrůznější věci. Nevím do jaké míry, ale do jisté je to přeci jistě pravda. Že bychom se stále nesrovnali s tím, že jsou zločinci zavíráni do nelidských komůrek za železné mříže nebo že v obchodech, kde si jen tak procházíme a vybíráme si, co by se nám líbilo (toto zevšeobecňování užívám ve výše uvedeném smyslu), vídáme skutečné části rozporcovaných těl různých živočichů s usměvem vystavených za pulty prodejce masa? Nevím, jak Vás, ale aniž bych takovýto přístup podporoval, například zprávy z blízkého východu o dalších počtech obětí mne skutečně moc nevzrušuje. Je to hnus? Asi by měl být. Není to však realita pro minimálně velké množství obyčejných lidí? Viděl jsem i svědectví člověka v Damašku vyjadřujícího se o blízkých vybuších bomb spíše lhostejně.

    Dále: Souhlasím, že „it is plain to all of us that the Second World War was entirely justified“ je příliš, a to už jen proto, že existují například neo-nacisti. Opět bych se ale ujal obhajoby, aniž bych nutně vyjadřoval souhlas s osobou Dalajlámou. Hádal bych, že toto ospravedlnění má mít původ v zabránění v úplném uskutečnění nacistického záměru. Snad tedy pro Dalajlámu je válka ospravedlnitelná s ohledem na toto zabránění. To otevírá úplně jinou otázku a to otázku „správnosti“ úkonu „samého o sobě špatného“ s ohledem na účel. K tomu se nebudu vyjadřovat jako k obecnému, ale chtěl bych opět mírnit nekompromisní kritiku a to příkladem: Dítěti je myslím lepší vše vysvětlit a vychovávat jej cestou vhodného příkladu a porozumění problému oproti tělesným trestům nebo uplatňování autority bez ohledu na argument. Na druhou stranu, pokud se dítě zvrhává stále šílenější cestou a mlátí třeba okolní děti a veškerá schopnost rodiče jej přimět touto „správnou“ cestou síše než „špatnou“ selhává, myslím, že je ospravedlnitelný i onen „špatný“ zásah. Že je špatný, protože je špatný, a tak tedy nemůže být dobrý? Dost možná, ale nezvolíte jej i podruhé až toto dítě bude podpalovat školu a neřekl byste ve zpětném pohledu, že to bylo správné, přesto, že je postup sám špatný? Není pak válka správná, pokud myslíme, že její neaplikování je ještě horší?

    Abych to shrnul jednoduše. Přestože Dalajláma může být člověk zavrženíhodný a jeho promluvy v důsledku chybné a nepravdivé, přijde mi, že je zde kritizujete až ledabyle až s jakýmsi kritickým zaujetím, tedy, že útočíte, aniž by to bylo třeba. Netvrdím však, že jste to takto myslel, ale to, že takto jsem Váš text vnímal.

    • Září 25, 2013 (08:14)

      Díky za jiný úhel pohledu, zpětnou vazbu a napomenutí za překlepy. Ten text vznikl na základě jedné debaty, kde nám chyběly přesné citace, které jsem slíbil brzy dodat, tak jsem dal přednost rychlosti před preciznějším uchopením a na začátku uvedl, že jde o letmou interpretaci. Bral jsem to taky trochu jako experiment, zda kratší, jednodušší forma neosloví snadněji, protože ne každý je patrně tak trpělivý čtenář jako Vy.
      Nicméně nemám pocit, že bych tím, že beru dalajlámu doslova, přestřelil. Domnívám se, že se vyplatí brát to, co lidé říkají a píšou, vážně. Často je v našich slovech více pravdy, než si sami myslíme. Místa, kde člověk neřekne přesně to, co chtěl, mohou být ze všech nejzajímavější. Lidé mají tendenci svůj projev přizpůsobovat tomu, co očekávají od publika, takže ony „přeřeky“, mohou být tím nejautentičtějším. Nevycházel jsem navíc z mluveného slova, ale psaného textu, který přirozeně lze brát doslovněji než mluvený, zvláště když je autorem člověk s rozsáhlou publikační a přednáškovou praxí.
      Zda je válka správná či špatná, je věc jiná. Osobně si myslím, že se dá vše vyřešit bez ní, nicméně netvrdím, že bych alternativní způsob sám vždy našel. Kdysi mě hluboce oslovil jeden z přednáškových cyklů Milana Machovce, Indoevropané v pravlasti, kde jsme se na konci „dozvěděli“, co nám bylo na začátku slíbeno, totiž kdo je největší Indoevropan. Sdělení, že to byl Gándhí, ve mně dodnes rezonuje.
      Pokud jde o onoho nezvedence, co podpaluje školy, jsem přesvědčen o tom, že mnohem účinnější způsob výchovy než tělesný trest by byl založen na snaze pochopit, co dítě k oněm výstřelkům vedlo – a nedostatek tělesných trestů to nebyl.
      Pokud zmlátíte chlapce za to, že mlátí jiné dětí, přestane je sice mlátit před Vámi a bude se snažit, abyste se nedozvěděl ani o jiných rvačkách, ale až se osamostatní, bude mlátit lidi kolem sebe s o to větší vervou, neboť volbou trestu jste mu sdělil, že násilí je vhodný prostředek a že pro Vás není natolik důležitý, abyste přemýšlel o něm samotném, a ne jen o jeho vnějších projevech. HT

  1. No trackbacks yet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s